Za krásami naší vlasti

V neděli 12. 5. 2013 jsme si ráno přivstali a v 6.00 hodin odjížděli autobusem od kulturního domu na výlet do jižních Čech. Cílem naší cesty byl zámek v Českém Krumlově a Stezka korunami stromů Lipno. Výlet to byl náročný, a proto už od prvních ranních hodin se začaly rozbalovat svačinky, které maminky sebou připravily. Všichni se museli na dlouhý výlet řádně posilnit. Cesta probíhala v klidu a v pohodě, jinak tomu ani nemohlo být. Vždyť nás měl na starosti řidič pan Milan Benc a o příjemnou atmosféru se po celou dobu také starala organizátorka výletu paní Marie Antlová. Všechno klapalo na jedničku.

Do Českého Krumlova jsme přijeli o chvilku dřív, než byla plánovaná prohlídka zámku. Měli jsme tedy možnost prohlédnout si nádvoří, zahrady, podívat se k Vltavě a pozdravit vodáky. O půl jedenácté nás čekala prohlídka zámku. Prošli jsme si 1. návštěvní okruh, seznámili se s historií zámku, dozvěděli se něco blíže o původních majitelích. Nejvíce se nám líbil divadelní sál a zlatý kočár. Potom jsme opět nasedli do autobusu a jeli na další místo. Tím bylo Lipno nad Vltavou a Stezka korunami stromů Lipno. Kdo chtěl, mohl se vydat pěšky na vrchol Kramolína, kde se místní „atrakce“ nachází. Šlapat pěšky se ale nechtělo nikomu, a tak jsme postupně nasedli na čtyřsedačkovou lanovku a nechali se za mírného pohupování vyvézt nahoru. Pro někoho to byl tak silný zážitek, že cestu zpět již absolvoval po svých.

Na samém vrcholu, pár metrů od lanovky, byla „stezka“. Překvapila nás svojí mohutností. Prošli jsme turniketem a vydali se na nejvyšší patro. Cestou jsme úspěšně zdolávali různé nástrahy, které jsou zde pro návštěvníky připravené. Ale nikdo se nemusel bát. Vždyť jsme měli pod nohama záchrannou síť. Nahoře pořádně foukal studený vítr. Ještěže jsme si nenechali mikiny a bundy v autobuse. Tady se nám hodily. Viditelnost byla docela dobrá. Viděli jsme Lipenskou přehradu, Šumavu a v dáli větrné elektrárny. Dolů jsme se opět svezli lanovkou a už se moc těšili na bobovou dráhu. Lístky byly pro děti zdarma. Teď to byla ta největší zábava. Nasednout do přistaveného vozíku, nechat se vyvézt nahoru a tou největší rychlostí uhánět z kopce dolů. To tedy byl úžasný zážitek. Pro velký úspěch si děti dráhu zopakovaly ještě jednou.

Protože do odjezdu autobusu bylo ještě trochu času, šli jsme se projít k Lipenské přehradě. Foukal vítr, plachetnice se kolébaly na vlnách a my měli na malou chvíli pocit, že nejsme v České republice, ale na mořském pobřeží.

Cestou domů pospávaly nejenom děti, ale i dospělí. Ale „roznášková služba“, která fungovala perfektně a po autobuse nosila sladké cukroví a moučníky, vzbudila i ty největší spáče. Výlet se velmi vydařil a největší dík patří Marušce, za perfektní přípravu a samotné pořádání této akce.            Káťa, Terezka a Jana Kubátovi

Fotogalerie k článku.