Našim cílem byl v sobotu 26. 9. Lednicko-valtický areál a nejteplejší vinařská obec Čejkovice. V této obci se nachází firma Sonnentor, která má původ v Rakousku a zabývá se výrobou BIO směsí z koření a čajů. Při dopolední zážitkové exkurzi jsme nejdříve zhlédli videoprojekci se zakladatelem firmy a pěstiteli z různých koutů naší planety a dále výrobní proces balení čajů. Čaje jsou baleny do pyramidových sáčků vyrobených z kukuřičného škrobu a do klasických sáčků vyrobených z nebělených papírů z vláken textilního banánu. Exkurze sice byla o trochu kratší než obvykle, ale i tak jsme byli na konci odměněni krásným balením těchto čajů. V celém prostoru byla velmi silná vůně bylin a koření, prostě příroda na dlani. Kdo měl zájem, mohl si výrobky zakoupit nebo si v malé kavárničce chvilku posedět a pochutnat si na výborném čaji, kávě, či domácí limonádě.
Z důvodu dobré časové rezervy jsme neplánovaně navštívili Valtice - město vína. Zde jsme ochutnali letošní burčák, ale především nás zajímal zámek a jeho historie. Ještě jsme v rychlosti z oken autobusu viděli místní dominantu – kolonádu Reistnu - a hraniční přechod, kde se nyní nachází Muzeum železné opony.
Ve 14.00 hodin jsme už všichni procházeli reprezentačními sály lednického státního zámku. Z mobiliáře na zámku sice moc nezůstalo, vše si tehdejší majitelé z rodu Lichtenštejnů odvezli do svého nového domova ve Vaduzu. Ale všem se líbily nádherné kazetové či jinak vyřezávané stropy, které jsou v každém sále či místnosti jiné, a také nově zrekonstruované modré tapety. Prohlídka byla zakončena hudebním vystoupením.
A protože nám počasí přálo, prošli jsme zámeckým parkem k vyhlídkové věži – Minaret. Kdo netrpí závratěmi, mohl vystoupat po 302 schodech do nejvyšší části. Rozhled byl opravdu úchvatný.
Poslední zastávkou byl Mikulov a Svatý kopeček, jeden z kopců Pavlovských vrchů. Kdo měl ještě sílu - a že se nás našlo dost – vyšel až na samý vrchol kopečku k poutní kapli sv. Šebestiána, ke zvonici a k Božímu hrobu. Druhá skupinka měla možnost se projít historickou částí města k zámku a prohlédnout si jeho blízké okolí.
Tento zájezd byl ale v něčem docela jiný než obvykle. Pozvání přijala průvodkyně paní Andrea Zápotočná, která nám jak po celou dobu v autobuse, tak i při procházkách po památkách poutavě vyprávěla o historii navštívených míst. Velice jí za to děkujeme, a když se zadaří, určitě bychom pro ni místo v autobuse opět našli. Její znalosti a optimismus všechny potěšil.
Velice děkujeme Zastupitelstvu obce Oudoleň za finanční dar v hodnotě 10 000 Kč, který jsme použili na náklady spojené s dopravou. Jana Kubátová