Čtení, to nic není, ale život změní - tak jsme nazvali celoroční projekt, jehož cílem bylo povzbudit naše školáky k tomu, aby trávili více času s knížkou v ruce. Nástěnka na chodbě školy se zaplňovala od září lístky, na které si každý čtenář vždy napsal název knížky, kterou přečetl, a jméno jejího autora. Tomu samozřejmě předcházelo vyprávění o přečtené knize před třídou. Na konci roku byla nástěnka plná. Pak přišlo na řadu sčítání lístků a vyhodnocení celého projektu.
O nezbytnosti čtení s porozuměním velmi hezky promluvila paní profesorka Eva Hájková. Přes všechny technické vymoženosti a možnosti, které teď děti mají, se neobejdou bez čtení a pochopení přečteného, když chtějí uspět v moderní společnosti.
O radost z množství přečtených knížek i z toho, jak děti čtou, jsme se chtěli podělit s rodiči, proto jsme je pozvali v podvečer 23. 6. na školní zahradu na Čtení pod lípou. Na programu bylo čtení básniček od Jiřího Žáčka a Jiřího Havla, které si připravili žáci 1. a 2. ročníku, lidových hádanek, ty přečetla děvčata z 3. ročníku. Následovala pohádka „O hrnečku, který se nechtěl mýt“ z knihy Zbyňka Malínského „Dům ve Sluneční ulici“ v podání žáků 4. a 5. ročníku. Nejlepší čtenáři z každého ročníku byli odměněni diplomem. A jaký byl čtenářský rekord? Celkem 32 knížek přečetl Honzík Zvolánek ze 4. ročníku. Výborně se rozečetli prvňáci a druháci. A kdo byl pomalejší, má možnost se zlepšit, v příštím školním roce budeme v projektu pokračovat.
Z ankety „Proč je dobré umět číst“ vybíráme odpovědi mladších školáků z 1. a 2. ročníku:
Dagmar Losenická