Z Oudoleně až ... na Krátkou

Devět z deseti dětí jedlo mák, válelo se ve sněhu, topilo v kamnech a vstupovalo do pohádek při projektových lednových dnech. Společnost jim dělaly tři starší sudičky, které je při aktivitách doprovázely.

V úterý 28. ledna vyrazili čtvrťáci a páťáci z oudoleňské školy do Žďáru nad Sázavou. V místní knihovně se zabývali pohádkami a dokonce si jednu zkusili vymyslet. Pak se přesunuli do muzea, kde se seznámili se starými obrazy z pohledu historie. Taky zavítali do stálé expozice, kterou vám všem velmi doporučují. Dověděli se tam např., že pochutnávat si na makových buchtách je jedinečný zážitek, který si můžete dopřát jenom v několika málo zemích.

Před polednem dorazili autobusem na rychtu na Krátké, která patří ekocentru Chaloupky. Čekala tu na ně horká čočková polévka a chaloupecké tvoření. Každý si vyrobil teplý kabátek pro čajový hrnek.

Ve středu podnikly děti s paní ředitelkou výlet pěšky a autobusem do městečka Svratka. V místním muzeu navštívily starou školní třídu a ulice městečka, jak vypadaly před 100 lety. V kožešnické dílně si mohli všichni vyzkoušet různé klobouky a klóbrci. Nejvíc to slušelo Míše Záhumenské. Svratecké muzeum všem také doporučují. Mají tu dokonce 40 let starou prodejnu Jednoty, která hrála ve třech filmech.

Děti se vydaly sněhovými poli i nad Svratku, odkud byla ze stráně pěkná vyhlídka na městečko. Brzy odpoledne všichni pokračovali do Sněžného, kde měly děti slíbenou návštěvu cukrárny. A pak začal boj s živly. Cesta ze Sněžného dlouhá necelé tři kilometry byla nejen zasněžená, ale po celou dobu sněžilo a fučel silný vítr. Takže si všichni připadali skoro jako polárníci. Ale na rychtu dorazili. Večer skupina strávila nesoutěžní soutěží Aktivity, povídáním při svíčce a pojídáním zákusků.

Ve čtvrtek po intenzivním sušení bot, vaření a skupinové soutěži čekalo na žáky pololetní vysvědčení. Dopadlo dobře, ale všichni se neradovali. Paní ředitelka ale měla pro každého povzbudivá slova a nabídku, že se dá ještě mnoho v druhém pololetí zlepšit. Každý taky dostal zajímavou knížku Bruncvík a lev, a tak děti odjížděly domů s těžším batohem.

Všechny čekalo ještě balení, úklid, oběd, vytahování zmuchlaných novin z bot a pak už jenom cesta do Ždírce, kde čekali rodiče. Marie Sára Rajnošková