Předvánoční období jsme si se žáky 3., 4. a 5. ročníku letos zpříjemnili pobytem na Krátké u Sněžného. Vypravili jsme se tam 21. prosince. Jako vždy jsme jeli linkovým autobusem. Čekání na další spoj ze Žďáru jsme využili k návštěvě Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou, kde jsme si prohlédli zajímavou výstavu Vánoce v běhu času - o oslavách zimního slunovratu v dobách Keltů, Římanů, Slovanů, o křesťanských Vánocích od středověku až do 19. století. V Moučkově domě se školáci seznámili s historií Žďáru, navštívili obchod z přelomu 19. a 20. století, měšťanský pokoj a na závěr si mohli vyzkoušet zbroj a jiné středověké převleky. Potom jsme už spěchali na autobus.
Krátká nás přivítala pohádkovými kulisami, všude byla jinovatka a třpytivý sníh. Po odpolední vycházce jsme se v příjemně vytopené krátecké chalupě věnovali předvánočnímu vyrábění. K večeři jsme si uvařili jáhlovou kaši, někdo si pochutnal na sladké s medem, někdo upřednostnil slanou s osmaženou cibulkou. A pak jsme šli spát.
Program pokračoval druhého dne - představili jsme si tradiční postavy horáckého adventu – Ondřeje, Barboru, Mikuláše, Ambrože a Lucii, stavěli jsme betlémy a povídali jsme si o tom, které postavy v nich nesmějí chybět. Připravili jsme si štědrovečerní tabuli tak, jak ji mívali naši předkové u nás na Vysočině, a seznámili jsme se se zvyky, které patřily ke Štědrému večeru. Jedli jsme tradiční jídla, oplatku s medem, čočkovou polévku a černého kubu. Nechyběly ani vánočky.
A pak rychle sbalit zavazadla a hurá domů, protože začínaly vánoční prázdniny. Dagmar Losenická