V posledních letech značně ubývá motýlů, čmeláků, včel samotářek a dalších druhů bezobratlých živočichů. Přispívá k tomu nejen intenzivní zemědělská výroba, kdy všechny louky musí být sklizené do určitého data, a tak jim najednou zmizí veškeré zdroje potravy, ale i způsob obhospodařování zahrádek: tráva vysekávaná tak často, že drobné kytičky nestačí vykvést, chybí zanedbané koutky, kde by se dařilo kopřivám a jiným plevelům, na kterých se vyvíjejí housenky motýlů, často se pěstují květiny nebo okrasné keře, které sice krásně kvetou, ale nedávají ani pyl, ani nektar.
Na školní zahradě s dětmi budujeme stanoviště, která by přilákala živočichy do zahrady a nabídla jim dostatek potravy a vhodné místo k životu.
Jedním z nich je broukoviště. Je to skupina kmenů, špalků, větví, které jsou částečně zakopané v zemi, ale mohou být i jen volně položené. Slouží jako útočiště pro organismy vázané na mrtvé dřevo, jehož je v krajině nedostatek. Pro živočichy by byl vhodnější pařez nebo torzo uschlého stromu, broukoviště je jen náhradní řešení. Poskytuje vhodné prostředí nejen hmyzu, ale také ještěrkám, slepýšům a drobným pěvcům.
Suchá kamenná zídka je ideálním úkrytem pro hmyz, pro plazy - zejména pro ještěrky, ale i pro obojživelníky a drobné savce. Kvetoucí suchomilné rostliny přilákají motýly a včely.
Dostatek potravy by měl hmyzu poskytovat i trvalkový záhon a bylinková spirála. A protože zahrada by měla být také jedlá, vysadili jsme s dětmi další ovocné stromy a keře. Byli bychom rádi, kdyby naše děti nebyly ochuzené o pestrost přírody, která provázela dětství starších generací. Těšíme se spolu s dětmi, že se naše školní zahrada přeměňuje v místo, které bude sloužit k pozorování rozmanitosti života, a že se přírodovědu nebudou učit jen z učebnic.
Děkujeme všem, kdo nám velice ochotně pomohli ať už při práci, nebo poskytnutím materiálu potřebného k budování zahrady. S dalšími úpravami zahrady budeme pokračovat na jaře. Dagmar Losenická