Poté, co jsme během září ukazovali našim kamarádům krtkům, jak správně zvládat všechno v naší mateřské škole, oni nám zase na oplátku ukázali spoustu věcí z podzimní přírody. Letos máme u nás ve školce krtky dva – menšího a většího, bydlí v krtině, kterou mají postavenou na parapetu ve třídě, a všechno bedlivě pozorují.
Začali nám ukazovat, že už vládne pan Podzim. Proto jsme hledali podzimní barvy při vycházce a taky vyráběli z jeřabin korále a náramky. Podzimní počasí nám přineslo i spoustu nemocí, a tak jsme se učili, jak bojovat s bábou Rýmou a dědkem Kašlem a všemi jejich pomocníky bacily, kteří na nás stále utočí. Na závěr týdne si děti vytvořily partu vitamínů, která nás před nemocemi ochrání. Imunitu jsme také podpořili čajem a sirupem z rýmovníku, který si děti samy připravily.
A protože nám podzim nekompromisně ukázal, že jeho vláda je opravdu u moci, rozhodli jsme se, že i naše zahrada by se měla s podzimem proměnit. Sklidili jsme vypěstované dýně a hlavně jsme nasušili semínka všech rostlin, abychom je mohli za rok zase vyset. Ujasnili jsme si, proč necháváme na zimu záhonky prázdné. Děti nejvíce nadchlo odnášení suchých větví na kompost a vytrhávání plevelu.
Nezaháleli jsme ani v práci v našich centrech aktivit. Děti měly za úkol prozkoumávat – co ještě neznáme. Pracovaly s pomůckami, kterých si běžně nevšímají. Stavěly ze „zastrčených“ stavebnic nebo třeba děti, které tolik nemalují, pracovaly na malířském stojanu.
Následující týden jsme po předloňské a loňské odmlce opět uskutečnili akci s rodiči, na kterou nás upozornil ve svém příběhu krtek. Některé děti si vzpomněly, co se to chystá, a správně odvodily, že je čas zamknout nejen les, ale i celou přírodu.
Děti si vytvořily plán, ke kterému dokreslily obrázky, aby se na nic při slavnosti nezapomnělo. Daly si za cíle: pozvat rodiče, poprosit je o pomoc při výrobě luceren a klíčů a naučit se písničky o přírodě, které zároveň poslouží jako dárek. Zajímavým bodem, který děti přidaly do plánu, bylo občerstvení, rozhodly se pro rodiče připravit šípkový čaj (po vzoru krtka, který jim o tom vyprávěl pohádku). Pustily se do toho se vší vervou, sbíraly šípky při vycházce a nezalekly se ani velkých trnů, které nám šípkový keř nastražil.
A tak mohla naše letošní slavnost stromů a keřů vypuknout. Sešli jsme se s rodiči ve třídě, kde jsme si nejdřív vyrobili magické klíče a pak lucerničky z hedvábného papíru, který svíčka krásně prozáří. Před cestou jsme si přiťukli šípkovým čajem a vyrazili na podvečerní procházku k lesu, kde jsme slavnostně pomocí říkadel, písniček a hlavně zaklínadla a kouzelných klíčů uzamkli přírodu, aby si mohla v klidu užívat zimní odpočinek. Kdo měl pro strach uděláno, mohl potichounku začarovaným lesem projít - nakonec to všechny děti zvládly.
V říjnu také zahájil činnost kroužek hry na zobcovou flétnu (do skupiny začátečníků se letos přihlásilo mnoho předškolaček) a kroužek lidových tradic - Kanafásek, který sice opustilo velké množství starších dětí, ale v počtu všech dětí nezůstává ani letos pozadu. Od října se také začínají připravovat naši předškoláci, učí se soustředit, cíleně pracovat a zdokonalovat ve všem, co budou ve škole již brzy potřebovat.
Také je opět otevřena individuální stimulace dětí za přítomnosti rodičů (logopedie) pro ty děti, které mají s výslovností problémy. Učitelky MŠ
Zamykání lesa aneb „Školka na nohou“
Již nějaký čas před samotnou událostí, o které se chci nyní zmínit, přicházely z MŠ tu a tam zprávy o malé nebo vlastně trochu větší „oslavě“, která bude čekat nejen na děti, ale i samotné rodiče. Jako rodiče jsme byli dlouhou dobu v napětí, až nastal konečně onen den…
Poslední říjnový pátek byl vybrán vskutku pečlivě, protože to byl opravdu jeden z posledních prosluněných dnů letošního pozdního „babího“ léta. Vybaveni potřebným náčiním jsme se všichni společně pustili v tvořivé dílničce do práce. Protože bylo zázemí skvěle připraveno a děti velmi dobře spolupracovaly, šla práce náramně od ruky a brzy byly zhotoveny nejenom klíče k tajemnému zamykání, ale rovněž i lucerničky, které nám onu kouzelnou atmosféru měly ještě zpečetit. Protože si pro nás na závěr práce děti připravily i malé občerstvení v podobě vynikajícího ručně sbíraného šípkového čaje, nebylo už času nazbyt a posilněni tímto magickým mokem jsme vyrazili s úsměvem vzhůru k lesu.
Cesta rychle ubíhala a my se rázem ocitli před lesem, kde nám děti písničkou i zaklínadlem předvedly, co všechno se naučily. Slunce se na obloze rozloučilo, příroda ztichla a les byl nadobro uzamčen. Krůček po krůčku jsme se poté společně vraceli osvětlenou cestou až před školní budovu.
Chtěla bych tímto poděkovat nejenom všem rodičům, kteří přišli v tak hojném počtu podpořit tuto společnou akci, ale cením si jako pedagog zejména dobře odvedené práce s našimi dětmi, které paní učitelky z MŠ na tuto akci skvěle připravily. Díky za Váš čas a chuť do společných aktivit s námi rodiči. Mgr. Anna Janáčková