Jak jsme letos přespávali ve škole...

Na spaní ve škole se všichni těší. U nás se konala tato akce dokonce dvakrát.

Žáci 1. – 5. ročníku se ve čtvrtek 25. 6. scházeli už od 18. hodiny. Než si všichni uložili na místa své karimatky, spacáky, polštářky a plyšáčky na spaní, bylo poněkud rušno. Jakmile jsme měli všechno uspořádané, vyběhli jsme do zahrady. Nasbírali jsme jahody, zalili záhony a pak jsme si hráli hry. Nejlepší bylo asi pohybové pexeso, které děti naučila paní učitelka Stehnová s páťáky (tuto hru se naučili u páťáků v Havlíčkově Borové).
Když se šeřilo, vrátili jsme se do školy. A protože se ani ve škole nechodí spát bez pohádky a na Večerníček už bylo pozdě, pustili jsme si z CD pohádku Tři bratři. Ale přestože jsme ten den měli už za sebou výlet do Přibyslavi, téměř nikomu se nechtělo spát. Co v takovém případě pomáhá? Zhasnout a zazpívat ukolébavku. Toho se ujala paní učitelka Balková. Pohladila kytaru po strunách a začala zpívat…  Písničky byly krásné, ale jak dozpívala, tak děti začaly tleskat, a tak hrála paní učitelka bez přestávky dál a dál, až všichni krásně spali…

Každý učitel potvrdí, jak je milé, když se ve škole objeví bývalí žáci. Ti naši přicházejí, a my je velmi rádi vidíme – jsou to „naše děti“, přestože už to jsou slečny a mladí pánové. I letos 30. června za námi přišli. S vysvědčením, nejen všichni čerství deváťáci z Borové, ale i osmáci, sedmáci a gymnazisté. Promítli jsme si  fotografie ze školních akcí, vzpomínali jsme, co jsme společně prožili, na spaní ve škole – a proč bychom si to nemohli  zopakovat? A tak jsme se domluvili na 2. července, že přijde, kdo bude mít čas. Sešlo se 15 „našich absolventů “ – jak říkal Páťa - „veteránů“. Opět jsme zahájili na zahradě - pohybové pexeso přivedli téměř k dokonalosti, ale jako před lety si zahráli s chutí i na mrazíka. Večer jsme strávili v družné atmosféře povídáním a pak s filmem místo pohádky. Večerka byla hodně pozdě, ale to nikomu nevadilo. Rozešli jsme se po společné snídani.  Bylo to moc pěkné. Dagmar Losenická