Dne 1. 12. 2009 k nám do školy přišel na besedu o dravcích pan starosta Václav Augustin. Přinesl sebou výra velkého, sýce rousného a dva jestřáby lesní. Mně se to moc líbilo, protože jsem se mohl zeptat na cokoliv. (Míša S., IV. tř.)
Jestřáb lesní – u nás teď vzácný dravec, žije tady celý rok. Chytá králíky, hraboše. Hnízdo si staví na vysokých stromech. Sýc rousný – je to noční sova, žije v lesích. U nás hnízdí málo, je stálý. Výr velký – je to největší sova. Obývá skalnaté oblasti, kde si staví hnízda. Dokáže ulovit i srnče. (Patrik S., II. tř.)
Přišel k nám pan Augustin a vyprávěl nám o dravcích. Některé nám i ukázal. Viděli jsme: výra velkého, jestřába lesního a sýce rousného. (Tom H., II. tř.)
Výr velký (Bubo bubo). Největší evropská sova. Hnízdí v lesnatých a skalnatých místech. Prozrazuje se časně zjara vytrvalým houkáním uhu. Loví ptáky i savce do velikosti králíka. Svému hnízdišti je věrný po léta a ani v zimě je neopouští. U nás nepříliš hojný, neboť vybíráním mláďat se jeho stav neustále snižuje. Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Dosud běžný dravec všech lesnatých oblastí Evropy. Dospělí ptáci mají spodní část těla příčně pruhovanou, mladí mají podélné skvrny. Samec je menší než samice. Mohutné hnízdo si staví zpravidla při kmeni jehličnatých stromů ve značné výši. Stálý pták. V zimě se potuluje v blízkosti hnízdiště. Loví zvěř do velikosti slepice a králíka. Sýc rousný (Aegolius funereus) Je stálý pták, který loví drobné hlodavce a ptáky. Žije v lesních, kde hnízdí v dutinách stromů. Rozpětí křídel má 50 – 62 cm a váží 150 – 200 g. V České republice je ohrožen. (Eliška O., II. tř.)