Základní škola v Muzeu v Humpolci

Vybíráme z postřehů žáků:

• Byli jsme v Muzeu Aleše Hrdličky v Humpolci. Byl tam také na fotografiích jeden významný skladatel písní Gustav Mahler. Byla tam výstava loutek, které pomohly dětem. Byla tam výstava minerálů. Líbila se mi Hrdličkova expozice. Byl tam indiánský stan. (Káťa K., III. tř.)
• Včera 12. listopadu jsme byli v Muzeu Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci. Jeli jsme autobusem do Havlíčkova Brodu a pak jsme přesedli na další autobus a tím jsme jeli až do Humpolce. Paní průvodkyně nám říkala, jak dřív žili lidé. V další místnosti nám paní říkala o vývoji člověka. Byla tam kostra malého dítěte, většího dítěte a dospělého pána. A taky jsme se šli podívat na indiány. Měli tam týpí a mohli jsme si zahrát na buben. A potom jsme byli na loutkách. Já jsem vodil méďu. A nakonec jsme byli na vánoční výstavě. Mohli jsme si něco vyrobit, ale já jsem si nic nevyrobil. Pak jsme šli na autobus a jeli jsme domů. Nejvíc se mi líbilo, jak jsme šli na výstavu indiánů. (Jakub O., IV. tř.)
• Byli jsme v Humpolci v Muzeu Aleše Hrdličky. Viděli jsme, jak lidé žili v dávných dobách. Byly cechy kovářů, perníkářů i řezbářů. Ve vesnici neměli zubaře, tak kovář trhal zuby. Ženy musely žehlit, ale musely si dát nahřát kov a dát ho do žehličky. Potom nám paní ukazovala, jaké měli domy. Měli stodolu, černou kuchyni, světnici a pro dobytek také stodolu, ale domy byly ze dřeva, proto musel být v každé vesnici rybník. Pak jsme byli na antropologické expozici. Viděli jsme různá stádia vývoje různých živočichů. Potom jsme se byli podívat na výstavě o indiánech a viděli jsme týpí. (Ondřej B., V. tř.)