Hlavní stránka » Obec » Historie » Z historie školy oudoleňské

PAMĚTNÍ KNIHA OBECNÉ ŠKOLY V OUDOLENI

6.9.2018

Vše, co ve knize této, dne 1. ledna 1892 založené, obsaženo jest, vypsáno bylo z pamětní knihy školy Oudoleňské, založené dne 1. ledna r. 1811, Jakubem Novotným, t. č. učitelem zdejším.

Kdy osada zdejší založena byla v paměti lidu se nezachovalo, taktéž není známo kdy, kde a kým poprvé zde vyučováno bylo.
Nejstarší datum pamětní knihy jest rok 1778. I uvádí se, že v roce tom vyučovala Kateřina Dymáková slabikovati a čísti ve své chalupě.
Poznámka tato nasvědčuje, že tedy v roce jmenovaném zvláštní budovy školní v Oudoleni nebylo. Avšak v několika letech po tomto roce školní budova byla zřízena, neboť v r. 1786 jmenuje pamětní kniha učitele stanoveného.
O této – snad první – budově školní v obci zdejší uvádí se, že „to byla malá obyčejná škola, kterouž občané na své vlastní peníze zřízenou měli“.
Roku 1798 vystavěna byla nová budova školní, celá dřevěná od základu, na kterou dříví, prkna, šindel, cihly a vápno daroval kníže Ditrichstein, jemuž náleželo panství Polenské. Ostatní potřeby drobnější jakož i řemeslníky obstarali občané oudolenští.
Jaká tato nová škola byla?
Roku 1810, tedy 12 let po vystavení, nastoupil zakladatel pamětní knihy zdejší, Jak. Novotný, jako učitel do Oudoleně. Ten napsal: Školních lavic nebylo, jenom dva nehoblované dlouhé stoly a sedadla u nich. Školní nářadí ostatní, jako stůl, židle, skříň a t.j. úplně scházelo. Taktéž školních knih úředních tu nebylo. Zem (t.j. podlaha) nebyla – byla jen udupaná hlína a v ní plno jam. Dřevník, zahrada, sklep ba ani záchod jak pro učitele tak pro dítky tu nebyl, až po r. 1810 přičiněním jmenovaného učitele během prý několika let vše do pořádku uvedeno a zřízeno bylo.
Dále jest zapsáno: Dne 22. června 1822 byla v Borové zkouška školních dětí, při níž přítomen byl škol. dozorce Josef Čeněk z Wartenbergu, p. farář, členové obecního úřadu a mnozí rodičové dítek.
Roku 1825 udíleno v Borové sv. biřmování.
Roku 1833 zavítal do země české císař František a brzy na to r. 1835 zemřel. Po něm nastoupil vládu císař Ferdinand V.
Dne 11. července 1836 udíleno v Borové sv. biřmování a potom odbývána zkouška dítek ze všech obcí k Borovskému kostelu patřících. Byloť tehdáž 156 lidí z Oudoleně a 44 ze Slavětína u sv. biřmování. Zkouška pak konala se „z dobropsaní, z počítání z hlavy, ze čtení“.
Dne 19. června r. 1839 stal se farář borovský p. Jan Brůžek děkanem v Přibislavi a na jeho místo dosazen p. Josef Plessl, farář z Vojnova Městce.
Dne 4. listopadu 1843 zemřel vrchní správce panství Polenského Šoneven, a pohřben 8. listopadu r. 1843 v Přibislavi. Na jeho místo dosazen vrchní Škrhla dne 21. ledna r. 1844.
Dne 27. listopadu r. 1845 zemřel biskupský vikář p. J. Brůžek a pohřben dne 1. prosince r. 1845 za velikého účastenství lidí v Přibislavi. Na místo zesnulého nastoupil vikář p. Čermák, který toto místo zastával.
Roku 1846 ustanoven za vrchního správce velkostatku Truxes. Roku 1847 ustanoven za vikáře v Polné farář p. Schubert. Roku 1852 zemřel vikář p. Schubert, na jeho místo ustanoven p. Wolfgang Carl, farář ze Štoků. Roku 1856 ustanoven farářem v Borové p. Jos. Khun.
Roku 1857 zemřel c. k. podkrajský vladař v Chotěboři, na jeho místo povolán v témže roku c. k.p.v. Petschendorf.
Roku 1858 zemřel vikář p. Wolfgang Carl a na jeho místo ustanoven děkan p. Alois Fináček v Přibislavi r. 1859.
Roku 1863 vystavěna byla v Oudoleni nová školní budova, zděná a jakž v paměti občanů se zachovalo stavěny nejdříve byty učitele. Při stavbě této budovy založeny následující fasse.

Fasse o příjmech a vydání školy Oudoleňské patřící k faře Borovské r. 1863
Dioecese: Králové Hradec
Kraj: Čáslav
Školní okres: Polná
Okres: Chotěboř
Škola jest filiálkou od Borové.
Školní obec pozůstává z přiškolených obcí: 1. Oudoleně, 2. Slavětína.
Škola jest pod patronátem těchto dvou obcí Oudoleně a Slavětína, kteří si učitele samy navrhují.
Počet školou povinných dítek jet 141 a to: 75 chlapců a 66 děvčat. Počet školou povinných dítek v každé přiškolené obci jest: V Oudoleni 60 chlapců a 49 děvčat. Ve Slavětíně 15 chlapců a 17 děvčat.
Školní budova jest vlastnictví. Táž jest v dobrém stavu a má jednu učebnu a byt učitelův, jenž ze dvou světnic a jedné kuchyně pozůstává.
Vyučování se udílí celoročně, dopoledne i odpoledne 5 hodin od jednoho učitele v řeči české. Náboženství vyučuje farář Borovský.

Příjmy školní služby		Konvenční mince		Rakouská měna
		zl.	kr.	zl.	kr.
a.	Pozemky a reality:
	2 míry obecního pole á 1 zl. 10 kr. k. m.	2	20	2	45
	1 ½ míry louky po 2 zl. k. m.	3	-	3	15
b.	Naturální dávky:
	8 měřic žita á 1 zl. 20 kr. k. m. z obec. fassi	10	40	11	20
c.	Ze všeobecného školního fondu	10	58 ½	11	52
d.	Z obecního důchodu Oudoleňského	18	52	19	81
e.	Z obecní kasy Slavětínské	9	26	9	90 ½
f.	Z fassi obce Oudoleňské	4	24	4	62
g.	Z Oudoleně 15 bochníků chleba a 5 kr.	1	15	1	26
h.	Školní plat ze 141 dětí a po srážce zákonitých 10 % ze 127 dětí průměrem 2 ½ kr. k.m. týdně – za 47 neděl. Přičemž se připomíná, že schodek 2 ½ kr. k. m. zvýšeného školného od občanů samých zapraviti se má.	248	35 ½	261	2
	Úhrnem:			324	93 ½
	Příjmy za hraní varhan	-	-	-	-
	Příjmy z kostelnictví	-	-	-	-
	Součet všech příjmů:	-	-	324	93 ½
	Vydání učitele:
	Čištění školy	12	-	12	60
	Zbývá:			312	33 ½

Na vytápění školy přispívá se osmi sáhy měkkého štěpinového dříví, a to: Obec Oudoleňská 6 sáhů a Slavětínská 2 sáhy.
V Oudoleni dne 4. listopadu 1863

Zástupcové obce Oudoleně, co patroni školní: Josef Khunn, m.p., farář, Frant. Martinek, obec. představ. m.p., Josef Benák, radní, m.p., Jan Martinek, výbor, m.p.
Zástupcové obce Slavětína, co patronů školních: Jan Smejkal, předst. m.p., František Tonar, výbor m.p., Jakob Novotný, učitel, m.p., František Stránský, výbor, m.p.
Alois Fináček, okres. škol. dozorce, m.p.
Stvrzuje: c. k. okresní úřad v Chotěboři dne 16. prosince 1863. c. k. okresní předseda: Petschendorf, m.p.
Potvrzeno: Tři sta dvanáct zlatých 33 ½ kr. r. č. v c. k. státní účtárně v Praze, dne 23. prosince 1863. Plamínek, m.p.
Přijato: Od českého c. k. místodržitelství v Praze, dne 8. ledna 1864. Dvorní rada: Legen m.p.

Dne 14. července 1863 počala se stavěti třída. Při zakládání přítomni byli: František Martinek, starosta obecní, Josef Benák a Václav Holas, radní a někteří z výboru obecního.
V bytě učitelově místo prkenné podlahy byly dlaždice kamenné, které 5. listopadu 1864 vyměněny prkennou podlahou a dlaždice dány do nové třídy kolem zdí.
Dne 12. listopadu 1864 byla školní světnice i veškeré školní nářadí dohotoveno.
Dne 28. května r. 1865 odbývána zkouška dítek za přítomnosti škol. dozorce p. Aloise Fináčka, P. Františka Knoba, kaplana Borovského, starostů Fr. Martinka z Oudoleně a Jana Kafky ze Slavětína i množství hostí.
Dne 11. října 1865 o 1 ¼ hodině odpoledne vzňal se oheň v čísle 75 a strávil mimo toto číslo i číslo 5 v Oudoleni.
Dne 8. listopadu r. 1865 podal učitel Ant. Starý duchovnímu úřadu v Borové písemnou stížnost z následujících příčin:

Že představenstvo školné vybírati nechtělo.
Že okna roztlučená od krup spraviti nedali.
Že dříví ku škole patřící k radnímu zavezli a tam odtud vytápěti chtěli.
Že knihy: protokol a deník, potom školní pravidla zaříditi nechtěli.
Že školní budova až posud nedostavěna.
Že školka dle nařízení dosud zřízena není.
Že školou povinná mládež celý letní běh zanedbává.

Dne 15. listopadu r. 1865 udána školou povinná mládež pro nedbalou návštěvu školní. Představenstvo zdejší obce na karbanění v č. p. upozorněno, kamž se i mládež nedělního času scházela.

Rok 1866

Dne 1. března t. r. byl zvolen školní výbor sestávající z pěti členů: František Martinek, starosta, Josef Benák, František Holas z Oudoleně, Jan Kafka a Jan Brabec ze Slavětína.
Před volbou byla školní budova prohlédnuta a shledané vady novému školnímu výboru oznámeny.
Dne 14. dubna t. r. byla mládež pro nedbalou návštěvu školní novému výboru udána.
Dne 27. dubna t. r. byly ku škole nové záchody zhotoveny.
Dne 29. dubna t. r. byla odbývána celoroční zkouška u přítomnosti vd. p. Aloise Fináčka, okresního škol. dozorce, p. Františka Knoba, kaplana Borovského, p. Ant. Starýho, učitele zdejšího, též představenstva z Oudoleně a ze Slavětína mimo jiné hosty.
Dne 9. července t. r. přitáhlo pruské vojsko do Oudoleně, Slavětína a okolních vesnic. Postupovalo k Vídni. V této naší obci byly na čtyrech stranách polní hlídky, které způsobily veliké škody na obilí. Školní mládež do školy nechodila a lid, zejména mladý, utíkal do lesů. V měsíci srpnu následovala cholera, kteréž padlo přes 30 lidí za oběť.

Rok 1873

Dne 25. ledna t. r. byl volena místní školní rada za nových zákonů škol. Dozor nad školami svěřen byl úřadům církevním novými zákony školními, ode dne 14. května 1869 přešla dohlídka ku školám na stát, který zřídil v každém hejtmanství okresní školní radu, která podřízena jest zemské školní radě. Škola Oudoleňská patří k okres. škol. radě v Chotěboři. Prvním inspektorem byl d. p. Frant. Knob, farář z Borové. Do místní školní rady v Oudoleni byli zvoleni: František Holas, jako dohlížitel (čp. 52), Josef Benák (čp. 50) předseda, Václav Chudoba, z. učitel, Frant. Brabec (čp. 3) ze Slavětína jako náhradník.
Roku 1873 byla světová výstava ve Vídni.
Roku 1873 v měsíci říjnu byla škola Oudoleňská celá omítnuta, žlutě natřena, okna, dveře a zámky opraveny, nové podlahy položeny, kuchyň překlenuta a v učitelové příbytku nová kamna postavena. To stalo se přičiněním radního Frant. Martinka a starosty Frant. Holasa.
Okresním hejtmanem byl sv. p. z Mayersbachu.
Dne 2. prosince t. r. v úterý po první adventní slavila se v celém mocnářství Rakouském památka dvaceti pěti letého nastoupení císaře Františka Josefa I. na trůn císařský. Ten den byl volný, za to účastnily se dítky slavnostních služeb Božích, aby se za blaho mocnáře i říše modlily.

Rok 1874

Dne 1. srpna 1874 navštívil c. k. okresní hejtman pan z Mayersbachu s Fr. Pospíšilem, řídícím učitelem školy chotěbořské, školu zdejší. Po zkoušce žáků odešli do Počátek.
Přičiněním slavné c. k. okresní školní rady a obětavostí osadníků oudoleňských a slavětínských vystavěna nová budova školní. Nákres zhotovil okresní stavitel p. Nepivoda, dohlídku vedl p. František Rosický, t. č. starosta oudoleňský. Stavba rychle pokračovala, takže dne 5. listopadu 1874 komisi přijata a 20. prosinec t. r. p. farářem borovským slavnostně vysvěcena byla.
Dne 26. ledna 1875 okolo 4. hod. odpoledne zuřila ve zdejším okolí strašná bouře. Při prudké vichřici a vání sněhu udeřil blesk do věže kostelní v Borové. Z toho vypukl požár, který celou noc trval a věž kostelní ztrávil. Velký zvon na věži této se úplně rozlil, kdežto menší jen částečně poškozen byl, ale přelit býti musil. Kostelní věci byly zachráněny, ale mnohé z nich, zejména varhany značně byly poškozeny.
Jeho Veličenstvo císař Ferdinand V. Dobrotivý zesnul v Pánu na den sv. Petra a Pavla dne 29. června t. r. v Praze.
Dne 25. května t. r. navštívil školu zdejší nový c. k. okresní inspektor Dr. Reinhold Stránský, gymnasiální profesor z Chrudimi.

Rok 1875

Dne 8. srpna t. r. byl v Králové Hradci nastolen nový biskup Dr. J. Hais, bývalý kanovník budějovický.
Dne 30. srpna t. r. vypukl kolem 11. hod. v noci v Oudoleni v č. 77 oheň ve stodůlce a zničil takřka do základu ještě jiná tři čísla, totiž č. 29., 31. a 30.
Dne 14. října t. r. nastoupil svůj úřad nový c. k. okresní hejtman v Chotěboři p. Vojtěch Kalivoda, c. k. místodržitelský sekretář v Praze. Okr. hejtman z Mayersbachu odešel do Nového Města nad Metují.

Rok 1876

Dne 1. února t. r. byla škola zdejší na dvojtřídní rozšířena a od toho dne ve dvou třídách ve vyučovalo. (Přístavba stála as. 1 200 zl.)
Dne 2. února t. r. byl administrátor p. Frant. Moravec za faráře v Borové ustanoven.

Rok 1877

V neděli dne 23. září t. r. odpoledne byl slavnostním způsobem odhalen a zavěšen obraz Jeho Veličenstva našeho nejmilostivějšího císaře Pána Františka Josefa I., darovaný škole zdejší slavnou c. k. okresní školní radou. Před školní budovou byla postavena slavnostní brána. O 2. hod. vyšly dítky v průvodu se dvěma prápory pro obraz ku předsedovi místní školní rady p. Frant. Rosickému. Odtud bral se průvod za střelby a hudby provázen davem lidstva do školní budovy. Když byl obraz odhalen a zavěsen, promluvil důst. p. farář Borovský Moravec o významu slavnosti, načež provolána „Sláva“ J. Veličenstvu. Na to zazpívána „Rakouská národní hymna“, čímž tato pamětihodná slavnost ukončena.

Rok 1878

Rokem 1878 upraveno služné učitelstva ze dne 19. prosince r. 1875: řídícímu učiteli služné 500 zl. r. č., funkční přídavek 100 zl. r. č., quinquen přídavek 50 zl. r. č., podučiteli služné 400 zl. r. č., výpomocnému podučiteli odměna 320 zl. r. č.
Dne 8. února zemřel v Římě sv. otec Pius IX. Na místo jeho zvolen byl vlašský kardinál Pecci, narozený v italském městě Karpinetu dne 2. března r. 1810. Jméno svoje vyměnil za nové Lev XIII.
Dne 22. dubna t. r. vyhořelo v Borové 14 čísel, většinou hospodářských stavení.
V tomto roce uspořádána výstava prací žáků školy oudoleňské, totiž krasopisů, sešitů početních, úkolů mluvnických, slohových cvičení a kreslících sešitů k veřejnému nahlédnutí. Místní školní rada podala písemné poděkování sboru učitelskému s prosbou, by to sl. c. k., o. š. radě zasláno bylo.
Z 9. na 10. října 1878 o ½ 9 hod. večer vypukl oheň a zničil 7 mlýnů u kamenného mostu v Praze, po 10. hod. zasáhly plameny také věž vodárny. Město utrpělo škody okolo 18.000 zl., škoda na mlýnech páčí se na 300.000 zl.
Zaznamenati sluší, že po obou stranách zdejšího živého potůčku, tekoucího středem obce stávaly směrem ku slavětínské obci veliké kmenové stromy olšové. Stromy tyto během času výborem obecním vykáceny byly, ale mladými nahrazeny nebyly. Naproti školní budově u čís. pop. 49 stojí dvě překrásné stoleté lípy košaté, které, když kvetou, celé okolí líbeznou vůní naplňují.
U čís. pop. 52 stával až do r. 1876 ohromný, zdravý strom javorový, takový strom velikán, že řídící učitel, ačkoli za 50 let svého učitelování skoro celé Čechy procestoval, nikde podobného stromu javorového neviděl. Javor ten měl přes 70 palců v průměru kmene, bylo z něho přes 80 prken, 4 kusy silných fošen a množství dříví.
Roku 1877 a 1878 byla na poloostrově Balkánu válka Rusko – Turecká. Rusové zvítězili, při tom mnoho tisíc lidí padlo. Po válce byl obýván v Berlíně kongres všech evropských mocností, v němž usneseno, aby Rakousko země Bosnu a Hercegovinu vojskem obsadilo. Obsazení toto stálo mnoho namáhání a jen dovedností vůdcův a hrdinností vojska rakouského zaveden nový pořádek v zemích těch.
Téhož roku činěny útoky na pruského císaře Viléma, krále španělského a na krále italského.

Rok 1879

V únoru t. r. roku zaplavila voda hnědouhelné doly v Duchcově, přičemž v kutišti Dőblingerově 42 horníků utonulo. V touž dobu přestala téci světoznámá léčivá voda v Teplicích. Mělo se za to, že voda přetekla do duchcovských dolů, avšak voda opět se objevila, když se o několik metrů hloub kopalo.
V březnu t. r. zatopeno rozvodněnou Tisou město Segedín v Uhrách. Mnoho lidí utonulo. J. V. císařpán a císařovna darovali na umírnění bídy obyvatelstva 55 tisíc zlatých, korunní princ Rudolf 1000 zl.
Za příčinou slavnosti stříbrné svatby Jejich Veličenstev císaře a krále Františka Josefa I. a císařovny Alžběty podalo učitelstvo chotěbořského okresu blahopřejnou adresu:

Vaše císařská, královská Veličenstva
Nejmilostivější Císaři a Císařovno!

Dvacet pět roků tomu, co veškeré korunní země s jásotem slavily sňatek Vašich Veličenstev. Mnozí z nás, v nejhlubší pokoře podepsaných, byli jsme tehdáž svědky slavného přijetí Vašich Veličenstev v královské slavnostně oděné Praze. Po celou tu dobu uchránil a zachoval Všemohoucí Bůh Vaše Veličenstva k radosti osvícené rodiny, k radosti věrných poddaných všech zemí.
Bůh chraniž a zachovej Vaše Veličenstva i dále ještě mnohá, přemnohá léta ve stálém zdraví a oblažující spokojeností.
Tj. nejvroucnější přání ke dni 24. dubna 1879 v nejhlubší pokoře a úctě podepsaného nejvěrnějšího učitelstva školního okresu chotěbořského.
V Chotěboři 15. dubna 1879. (Podpisy učitelstva okresu.)

Dne 24. dubna 1879 v celé říši rakousko-uherské oslavována stříbrná svatba Jejich Veličenstev císaře a císařovny. Též škola zdejší tento den oslavila. V předvečer slavnosti osvětlil správce školy školní budovu, také některé budovy v obci osvětleny byly. Jelikož místní školní rada nic neučinila, zakoupil řídící učitel dva akáty, vykopal jamky, slušně místo ozdobil, a stromky i kůly říšskými znaky okrášlil. V slavnostní den shromáždily se dítky ve škole, odkudž v průvodu odebraly se do chrámu Páně v Borové. Po ukončených službách Božích vrátily se dítka do školy, kdež jim význam slavnosti objasněn a historicky vývoj panujícího domu se žáky probrán byl, při čemž ukázáno na 10. podobných slavností. Potom odebraly se dítky ku stromkům v tělocvičně a zasadily je. Na to zapěli žáci rakouskou hymnu národní. Po provolání „Slávy“ nejmilostivějším manželům slavnost ukončena.

Rok 1880

Dne 21. dubna t. r. okolo ½ 6 hod. odpoledne srazily se dvě bouřky nad zdejší obcí. Přitom stále se blýskalo, déšť se jen lil a tolik krup napadlo, že celá země jimi pokryta byla. Na to pak přivalilo se od Slavětína tolik vody, že nejen všecko zpustošila, ale i hráze u mlýna na několika místech protrhla, mlýn pobořila, a tak zpustošila, že se může škoda učiněná na mlýně, zahradě a pile na 3 – 4 sta zl. počítati. Po celé pak vsi řečiště rozryla, stromy odnesla, a tak velkou škodu učinila.
Dne 26. července 1880 uspořádána v místnostech obecné a měšťanské školy v Chotěboři okresní výstava prací žáků a žákyň všech škol okresu. K nařízení slavné c. k. okresní školní rady vystavila každá škola:

sešity mluvnické - 10 úkolů
sešity krasopisné - 10 cvičení
sešity početní - 10 úkolů
sešity z kreslení - 10 výkresů
ruční práce dívek.

Dne 13. listopadu t. r. odešel p. Vojtěch Kalivoda, c. k. okr. hejtman do Vysokého Mýta. Na jeho místo nastoupil p. Karel Rotký, ředitel c. k. okres. hejtmanství.

Rok 1887

3. třída zdejší školy umístěna byla v nové místnosti k účelu tomu zřízené v domku č. 108 od obce Oudoleně a Slavětíně zakoupeném, jelikož ve školní budově pro nedostatek místa býti nemohla. Zakoupení a zařízení dle účtů stálo 1.979 zl. 01 kr., Oudoleň = 1.484 zl. 40 kr, Slavětín = 494 zl. 61 kr.

Rok 1888

V měsíci říjnu 1888 vykonána byla volba do místní školní rady a zvoleni byli: Jan Benák z Oudoleně, co předseda, členové: Jan Janáček z Oudoleně, Josef Benc z Oudoleně, Jan Karas ze Slavětína, náhradníci: Jan Holas z Oudoleně, Jan Halík z Oudoleně.

Rok 1889

Hluboká bolestná rána zasáhla vznešenou naši dynastii a veškerou říši rakousko-uherskou. V nejkrásnějším mužném věku a v plné síle mládí nejjasnější korunní princ Rudolf podlehl náhle a nenadále smrti. Těžká rána stihla otcovské srdce Jeho Veličenstva císaře ztrátou jediného syna, kterým odumírá velenadějná jedna haluz domu rakouského, rovněž těžký jest bol císařovny matky, syna svého vřele milující,… Bez útěchy zůstává mladá manželka, manžela svého něžně milující korunní princezna Štěpánka. Hlubokou bolest cítí všichni národové této říše a sklání čela svá před mocnou Prozřetelností a přejí si z plna srdce, aby Bůh zachoval, opatroval a sílil Jeho Veličenstvo císaře a krále našeho, by nepodlehl v této nad jiné těžší zkoušce života Svého.
Pohřeb jeho c. k. Výsosti korunního prince Rudolfa vykonal se ve Vídni v úterý dne 5. února 1889.
Za spásu duše Jeho konány byly zádušní služby Boží ve farním chrámu Borovském v pondělí, dne 11. února 1889, jichž zúčastnil se sbor učitelský školy zdejší s mládeží školní.
Výnosem ze dne 19. února 1889 č. 41015, ráčila veleslavná c. k. zemská školní rada povoliti, aby dnem 1. ledna 1890 počínaje ženským ručním pracem na obecní škole zdejší bylo vyučováno po třech hodinách ve 3 odděleních týdně a za tou příčinou zvýšiti roční odměnu industriální učitelce na obnos ročních 162 zl. z dosavadních 108 zl. stanovených vynesením ze dne 13. června 1887 čís. 25452.

Rok 1891

Koncem měsíce prosince 1891 odvolán z úřadu svého dosavadní c. k. okresní školní inspektor důst. p. Jos. Šimek, děkan v Polné.

Rok 1892

V měsíci únoru roku 1892 vyvolena v obci zdejší nová místní školní rada. Zvoleni: Předseda Jan Plíhal, starosta, Karel Martínek, dohlížiletem školním, Frant. Moravec, farář z Borové, Josef Bažant, řídící učitel, Tomáš Halík, členem, Jan Karas, členem za Slavětín, Frant. Holas, náhradníkem, Jan Sybera, náhradníkem.
Dne 1. května 1892 nastoupil nově ustanovený c. k. okresní školní inspektor p. Karel Kovář, ředitel měšťanské školy v Nových Benátkách.
Vysoká c. k. zemská rada školní zrušila výnosem ze dne 23. v měs. dubnu 1892, čísl. 10.405, následkem rekursu zastupitelstva obce Oudoleně výměr sl. c. k. okres. rady školní ze dne 11. v měs. květnu 1885, čísl. 1111, jímž vysloveno bylo, že výnosu z pozemků, kterých bývalý řídící učitel Václav Chudoba užíval, upotřebiti se má k uhražení školních výloh oudoleňské školní obci uložených – a to z důvodu nekompetence, poněvadž rozhodování školních úřadů v záležitostech administrativních, § 26, odstavec 6, zákonu ze dne 24. v měsíci únoru 1875, čís. 17. z. z. jím uhražené může se vztahovati pouze k předmětům, jež v držení školy se nacházejí, kdežto pozemky, o něž se jedná, ani v knihovním, ani ve skutečném držení školy oudoleňské se nenacházely. K rozhodnutí tomuto místní rada škol. k vys. c. k. ministeriu záležitost i důchovních a vyučování se neodvolala.
Dne 22. v měsíci červnu 1892 navštívil poprvé zdejší školu nově ustanovený c. k. školní inspektor p. Karel Kovář. Po vykonané inspekci v I. třídě projevil p. inspektor spokojenost.
Dne 12. v měs. červenec bylo žactvo lékařem Dr. Műhlbachem očkováno. Celkem 125 žáků.
Na den sv. Anny navštívil školu ct. p. c. k. okr. inspektor školní. Vykonav inspekci ve II. tř. a III. tř. shledal vše v náležitém pořádku.
Dne 27. v měsíci červenci přistoupila šk. mládež po třetí k sv. zpovědi a přijala nejsvětější sv. oltářní.
Školní rok ukončen dnem 31. v měsíci červenci, slavnými službami Božími v Borovském chrámu Páně.
Čtvrtého dne v měsíci srpnu 1892 udělována byla ve farním chrámu Páně v Borové svátost sv. biřmování světícím biskupem P. Dr. Kalousem, jež nemocného biskupa královéhradeckého Josefa Jana Haise zastupoval. Před posvátnými výkony předsevzata zkouška z náboženství.
V měsíci srpnu 1892 odstěhoval se do Maršova okr. Táborského Jar. Šimek a na místo jeho nastoupil Fr. Oplištil, mladší učitel z Jitkova.
Výnosem sl. c. k. okr. rady školní ze dne 3. v měsíci září 1892, čís. 1767, uloženo místní radě školní, aby při nejbližším sedění vzala v úvahu: jak nejsnadněji toho dosíci lze, aby všecky třídy nacházely se v jedné budově školní.
Rok školní 1893 započal slavnými službami Božími dne 13. v měsíci září 1892 ve farním chrámu Páně Borovském.
Památný den 4. v měsíci říjnu oslavila školní mládež tím, že vysílala vroucí modlitby k Otci nebeskému při slavných službách Božích za nejmilostivějšího císaře a krále našeho Františka Josefa I. Poprvé přistoupila školní mládež dne 19. v měsíci říjnu ku stolu Páně v tomto roce školním. Dne 19. v měsíci listopadu konány slavné služby Boží ve farním chrámu Páně v Borové, při nichž přítomná školní mládež za nejmilostivější císařovnu a královnu se modlila.

Rok 1893

Přípisem slavné c. k. okr. rady školní ze dne 7. v měsíci březnu l. 1893 oznámeno místní radě školní, že mile vzala na vědomí, že docházka školní v měsíci únoru l. 1893 se o 12,98 % lepšila oproti roku loňskému.
Dne 14. v měsíci březnu I. 1893 inspiciroval p. c. k. okres. inspektor školní I. tř. obecné školy zdejší.
Řídící učitel p. Josef Bažant daroval a na veřejném místě se školáky vysázel 50 stromků v měsíci dubnu.
Podruhé školní mládež přijala sv. pokání a nejsvětější svátost oltářní dne 19. v měs. dubnu l. 1893.
O 11. hod. noční dne 23. v měs. dubnu r. běžného vyburcována celá obec táhlým „hoří“. Neukrotnému živlu padla v oběť chalupa pod pop. čís. 97.
Dne 4. v měsíci v květnu l. 1893 konalo se komisionální řízení v příčině odškolení obce Slavětína a zřízení samostatné jednotřídní školy tamtéž. Lze předpokládati, že tak se nestane, jelikož průměrná vzdálenost jest 1958 m.
Dne 6. v měsíci v květnu l. 1893 konána zkouška ze sv. náboženství, téhož dne počal padati sníh a když žáci z chrámu Páně v Borové do Oudoleně navracovali, bylo se jim po kolena sněhem broditi. Od 9. do 16. dne v měsíci květnu byl p. Frant. Tonar u zkoušek pro měšťanské školy v Soběslavi a dne 3. června l. 1893 doručeno mu vysvědčení.
5. dne v měs. červnu l. 1893 obvodním lékařem p. dr. J. Topičem z Bělé očkováno 68 žáků.
Jan Sybera domkář v Oudoleni čís. 43 dne 18. v měs. červnu l. 1893 vyhořel. Marné lidské úsilí, marné namáhání, zhoubné plameny rozšířily se i na sousední stavení čís. 37 patřící Jos. Hájkovi.
Dne 12. v měs. červenci odebrala se školní mládež do chrámu Páně, aby účastna byla přijetí sv. pokání a nejsvětější svátosti oltářní.
14. dne v měsíci červenci l. 1893 navštívil školu p. c. k. okresní inspektor škol., prohlédnuv tré tříd vyslovil úplnou spokojenost.
Okresní konference učit. škol. okr. Chotěbořského konala se 20. d. měs. červenec l. 1893. Z bohatého programu pojednáno do pozdní doby o podrobném rozvrhu látky učebné na měsíce z jazyka vyučovacího i z počtů pro všechny kategorie škol, ostatní odloženo na dodatečnou konferenci počátkem roku šk. ve Ždírci.
Po vyzvání sl. c. k. okr. rady škol. zakončen s hojným účastenstvím škol. rok výstavou prací žáků dne 30. v měsíci červenci. Druhého dne při slavném Te Deun děkováno za dobrodiní boží ve školním roce přijatá.
Jelikož první nařízení zůstalo jen na papíře, tuť rozkázáno, by místní rada školní do 1. v měs. října l. 1893 určitý návrh a upravení vhodné školní budovy podala.
Ke konci srpna l. 1893 odstěhoval se Fr. Tonar do Krucemburku a na místo něho zatímně ustanoven Ant. Slanina dočasný učitel z Lipnice na Německobrodsku bývalý druhdy správce školy v Modlíkově.
Aby škol. zahrada hověti mohla vynesení velslav. c. k. zem. rady škol. ze dne 3. února l. 1893 čísl. 28634 dala místní rada školní po nařízení sl. c. k. okr. rady školní ze dne 25. m. srpna l. 1892 č. 1767 počátkem měsíce srpna l. 1893 ji o 1 a 57 m2 rozšířiti. Při tom vzato i upravení šk. tělocvičny a nářadí na vědomí a ve skutek uvedeno.
Rok školní 1894 započal slavnými službami božími ve farním chrámu Páně v Borové dne 13. v měsíci září l. 1893.
Po jednomyslném usnesení ze dne 7. v měsíci říjnu l. 1893 vysloveno sl. c. k. okr. radou škol. řídícímu učiteli Josefu Bažantovi pochvalné uznání za horlivou snahu o zlepšení docházky školní a obezřetné i pečlivé řízení jemu svěřené školy zdejší.
Dne 10. v měsíci říjnu odevzdala místní rada školní škole potřebnou skříň na pomůcky, 16 vhodných rámečků, věšák na zavěšování pomůcek a koupila 16 knih do knihovny žákovské.
Při inspekci dne 13. v měsíci říjnu l. 1893 byl p. inspektor při vyučování v II. a ve III. tř.
Školní mládež byla dne 18. října l. 1893 u sv. zpovědi.
Jelikož ani druhému nařízení sl. c. k. okresní rady škol. ze dne 3. /VIII. 93. čís. 2017 nebylo vyhověno, uloženo výnosem sl. c. k. okr. rady škol. ze dne 20. srpna l. 1893 čís. 2737, aby pod pokutou 10. zl. do 10. prosince l. 1893 předložen byl návrh a rozpočet na úpravu vhodné budovy školní.
Dne 2. v měsíci prosinci l. 1893 konána byla slavnost na paměť 45. ročnice panování J. V. cís. a krále Frant. Jos. I. O 9. hodině sešly se dítky s hostmi v 2. třídě, kde obraz J. V. císaře a krále v čele okrášleny květinami byl. Po vykonané modlitbě za císaře a krále přikročeno k bohatému programu, z něhož vyjímá se řeč k mládeži o J. V. cís. a králi, jakož i o významu slavnosti proslavená řídícím učitelem. Slavnost těšila se hojnému účastenství, každý z přítomných potěšil se a mile pobavil přednesy básní ze života panovníků rodu Habsburského a Habsbursko-Lotrinského, jakož i z mnohých dobře nacvičených písní. Slavnosť ukončena Rakouskou národní hymnou.

Rok 1894

V lednu dne 13. l. 1894 navštívil školu p. c. k. okresní inspektor školní a při té prohlédl všechny třídy.
Dne 19. v měsíci l. 1894 pohřbili jsme tam na hřbitově borovském při kostelíku svato-vítském muže šlechetného, přítele školní mládeže, příznivce školy a člena místní rady šk. p. Tomáše Halíka. Škoda věčná, že dřímá spánek spravedlivých, dnes ráznosť a přímá povaha Jeho v rozháraných poměrech školní obce zdejší zajisté platných služeb by konala. Budiž mu země lehká. Na místo jeho nastoupil v místní radě školní Jan Sybera.
Dne 18. měs. únoru udělena Ant. Slaninovi doč. učiteli k jeho žádosti dovolená od 1. měs. března do 31. v měs. květnu l. 1894, dle výnosu sl. c. k. okr. rady ze dne téhož pod čís. 320, vyučováno v II. a III. tř. polodenně.
Po vynesení sl. c. k. okr. rady školní ze dne 29. v měs. březnu l. 1894 čís. 664 povolán dočasný podučitel ze Stržanova Václav Vlk, aby při škole zdejší nemocného Ant. Slaninu po dobu neurčitou při vyučování zastával.
Svátost sv. pokání a přijímání těla Páně byla dne 11. v měsíci dubnu l. 1894 dětem udělována.
V den Božího Těla dne 24. m. května r. 1894 súčastnila se školní mládež se sborem učitelským slavného církevního průvodu v Borové.
Dne 31. m. května r. 1894 o 8. hodině dopolední konána byla obvyklá zkouška ze sv. náboženství ve farním chrámu Páně Borovském.
Dne 29. m. května 1894 prodloužena dočasnému učiteli Ant. Slaninovi k jeho žádosti dovolená od 1. dne m. června do konce měsíce července.
Dne 29. m. května l. 1894 č. 1168 poukázán byl sl. c. k. berní úřad v Chotěboři, by dle vys. rozhodnutí c. k. zemské rady školní ze dne 17. 5. 1894 č. 14.028 vyplatil Ant. Slaninovi, dočasnému učiteli na obecní škole zdejší za příčinou nemoci výpomoc v částce 100 zl. z rub X. rozpočtu školního na r. 1894.
Dne 28. m. května a 4. d. m. června bylo žactvo okresním lékařem z Chotěboře p. Dr. Marklem očkováno. Celkem 75 žáků, z nichž jen 13 s výsledkem dobrým.
Dne 26. m. června poctil potřetí školu naši pan c. k. okresní inspektor školní, inspicíroval všechny třídy, prohlédl úřední knihy i práce žáků.
Dne 18. července vykonala mládež sv. zpověď potřetí a přistoupila k sv. přijímání.
Poměry zdravotní na škole zdejší lze nazvati vším právem utěšenými, neboť během desíti let zemřeli celkem 4 žáci, i v době, když neštovice přes půl roku v naší obci epidemicky rozšířeny byly, mnohou oběť životů lidských si požadujíce, jenom skrovný počet žákův jimi onemocněl, z nich dva toliko zemřeli.
Dne 31. m. července ukončen byl školní rok slavnými službami božími a zpěvem sv. Ambrože ve chrámu Páně Borovském. Po přání cl. místní školní rady poslední neděli dne 29. m. července konán byl výlet školní mládeže do blízkého lesa u Slavětína, kterýž těšil se neobyčejnému účastenství ze strany občanstva nejen z Oudoleně a Slavětína, ale i z okolí. Radostný den ten dlouho potrvá v paměti veškerého žactva. Podotýká se, že veškeré výlohy hladila cl. místní rada šk., kteréž projevil sbor učitelský upřímný dík.
Od 12. do 26. srpna l. 1894 uspořádána byla v místnostech obecné a měšťanské školy v Chotěboři výstava národopisná a hospodářská, ku kteréž zaslána byla data a okolnosti o zařízení školy, postup učitelů a počet žactva od roku 1834, plán školní obce, okolí obce, nákres obou školních budov, znázornění poměrů finančních v posledním desítiletí a diagram návštěvy školní od roku 1884 do r. 1894. Též zaslány byly práce žáků a to: po třech úkolových sešitech ze slohu, počtů, krasopisu, kreslení a tři ruční práce ženské každé třídy i oddělení.

Výroční zpráva	Hochů	Dívek	Celkem
Na počátku šk. r. 1893-4 bylo zapsáno	104	116	220
Během roku přibyli	4	5	9
Úhrnem	108	121	229
Z počtu toho chodilo do jiné obecní školy	1		1
Pro vadu tělesnou neb duševní do školy nechodili	1	1	2
Zemřela		1	1
V roce do jiné obce školní se odstěhovali	3	3	6
Během roku vystoupili, že dožili se 14tého roku a učinili povinnosti školní dosti	7	8	15
Na konci školního roku bylo:	96	108	204
Z oněch má domovské právo
a. ve školní obci	64	80	144
b. v jiné školní obci v Čechách	30	28	58
c. v jiné obci mimo Čechy	2		2
U věku 6 až 12 let bylo	74	89	163
U věku 13 až 14 let bylo	22	19	41
Dle národnosti bylo mateřského jazyka českého	96	108	204
Dle náboženství bylo vyznání katolického	96	105	201
Dle náboženství bylo vyznání evangelického		1	1
Dle náboženství bylo vyznání židovského		2	2
Platu školního zproštěno	32	26	58
Školní platilo	64	82	146
Úlevy od 16. května do 31. října dostalo se	23	17	40
Koncem šk. roku před 14 rokem propuštěni	2	4	6
Počet školních ½ dnů bylo vůbec	81 417		%
Nezameškaných šk. ½ dnů bylo	71 112		87,34
Zameškaných omluvených	6 616		8,13
Zameškaných neomluvených	3 689		4,53

Ke konci srpna l. 1894 odstěhoval se Antonín Slanina do Libice u Chotěboře a zástupce jeho Václav Vlk do Střížova. Na místo to ustanoven skutečným učitelem Josef Halada, definitivní mladší učitel z Modletína.
Školní rok 1894/95 počal 13. září slavnými službami božími a vzýváním Ducha svatého v chrámu Páně v Borové.

Na počátku školního roku bylo zapsáno: (Ch. - Chlapci, D. - Dívky, Úh. - Úhrnem)

Obec	Na počátku školou povinných			Do jiné školy chodí			Do zdejší školy chodí			Od školného platu osvobozeno			Školné platí
Obec	Ch.	D.	Úr.	Ch.	D.	Úr.	Ch.	D.	Úr.	Ch.	D.	Úr.	Ch.	D.	Úr.
Oudoleň	78	91	169	1	-	1	77	91	168	24	26	50	53	65	118
Slavětín	23	23	46	-	-	-	23	23	46	7	4	11	16	19	35
Úhrnem	101	114	215	1	-	1	100	113	214	31	30	61	69	84	153

Roztříděni byli do jednotlivých tříd následovně:

Do I. třídy zapsáno:	Ch.	D.	Úh.	Do II. třídy zapsáno:	Ch.	D.	Úh.	Do III. třídy zapsáno:	Ch.	D.	Úh.
do 1. oddělení	16	19	35	do 1. oddělení	12	19	31	do 1. oddělení	11	19	30
do 2. oddělení	13	17	30	do 2. oddělení	18	15	33	do 2. oddělení	30	25	55
Úhrnem	29	36	65	Úhrnem	30	34	64	Úhrnem	41	44	85

Úhrnem zapsáno tedy 214 žáků a z těch jest 100 hochů a 114 dívek.

Dne 4. října a 19 listopadu přítomen byl sbor učitelský se školní mládeží slavným službám božím v chrámu Páně Borovském za příčinou jmenin Jejich Veličenstev císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty.
Dne 7. m. října 1894 čís. 9556 ráčila vysoká c. k. zemská rada školní o žádosti obecního zastupitelstva ve Slavě-tíně za zřízení zimní expositury takto rozhodnouti: „Nedáváme místa politické obce Slavětína, aby ve Slavětíně byla zřízena expozitura mateřské školy Oudoleňské pro zimní pololetí, poněvadž tu není podmínek § 2 zákona o zřizo-vání škol ze dne 19. února 1870. č. 22 z. z.
Tomáš Halík, rolník v Oudoleni, odkázal v poslední vůli 20 zl. k tomu účelu, aby koupeny pro chudé školní dítky biblické dějepravy a evangelia. Po srážce poplatku z odkazu zůstalého zbyla částka 18 zl. 62 r. Ačkoliv šlechetný dárce neurčil, které škole dostati se má daru toho, usnesla se sl. c. k. školní rada školní, aby větší počet knih odevzdán byl obecné škole v Oudoleni a několik exemplářů darováno bylo školám nejchudším. Sneseno také, aby za levnější cenu koupena byla starší evangelia, aby tím opatřeno býti mohlo více biblických dějeprav. Sl. c. k. okr. rada školní odevzdala škole naší 18 exemplářů biblické dějepravy, 10 exemplářů evangelia (nové knihy) a 10 exemplářů evangelia (starší knihy).
Dne 10. m. října l. 1894 zemřel v Oudoleni rodák zdejší P. Václav Halík, farář v Sissanu v Istrii a dne 13. pohř-ben byl na hřbitově borovském při kostelíku svatovítském vedle svého bratra Tomáše Halíka, přítele školní mládeže a příznivce školy.
Dne 14. m. října l. 1894 a 17. d. m. června l. 1895 konaje c. k. okr. inspektor školní, pan K. Kovář, prohlídku školy zdejší byl přítomen vyučování téměř všem předmětům. Místní dozorce školní, p. K. Martínek, navštívil školu v tomto roce jen jednou, jelikož byl skoro půl roku nemocen.
Vysokým rozhodnutím c. k. zemské rady školní ze dne 20. v říjnu l. 1894, ustanoveny řídícímu učiteli dle zákona zemského ze dne 13. měs. května l. 1894 od 1. dne v lednu l. 1895 příjmy tyto: základní služné 500 zl., funkční přídavek 125 zl., I. zvýšení služného 50 zl., II. zvýšení služného 100 zl., III. zvýšení služného 100 zl., úhrnem 875 zl. Dosavadní služné 700 zl. bylo mu koncem m. prosince l. 1894 zastaveno.

Rok 1895

V měsíci únoru l. 1895 byla v obci zdejší nová místní rada školní zvolena a sice: předseda: Jan Plíhal, starosta, členové: Karel Martínek, míst. dohlížitel, vd. p. P. Fr. Moravec, far. v Borové, Josef Bažant, řídící učitel, Václav Musil a Jan Karas za Slavětín, náhradníci: Jan Halík a Fr. Holas.
Výnosem sl. c. k. okr. rady školní ze dne 17. února l. 1895 vybídla místní radu školní a správu školy, aby se přičinily, by dítky v poslední dny masopustní v úplném počtu do školy přicházely. Počet zameškaných půldnů ve dvou těch dnech byl 9,67 %.
Dne 18. m. února l. 1895 o jedné hodině odpolední zesnul v Pánu v Arku Jeho c. a k. Výsost nejjasnější pan maršál arcivévoda Albrecht. Za spásu duše Jeho konány byly smuteční služby boží ve farním chrámu Borovském ve čtvrtek dne 28. m. února t. r. v 9 hodin, dopoledne, jichž se sbor učitelský zúčastnil. Jelikož pro velkou vzdálenost a množství sněhu (neníť pamětníka takového množství sněhu, jaké po celou zimu bylo) nemožno bylo dítkám školním zádušních služeb božích se zúčastniti, konána byla slavnost dne 6. m. března ve vkusně ozdobené třídě druhé obecné školy. Třídní učitel III. třídy, Jos. Halada, přiměřeně promluvil ku mládeži a četným hostem. Po vroucí modlitbě za vznešeného zesnulého předneseny byly básně obsahu vážného i vhodného a zpívána byla hymna rakouská.
Vysokým rozhodnutím ze dne 17. m. května l. 1895 jmenován novým členem sl. c. k. okr. rady školní pan Jan Štekl, zvěrolékař z Běstvíně, poněvadž p. Josef Bobek, správce velkostatku v Libici, vzdal se za příčinou odchodu svého z tohoto hejtmanství členství c. k. okresní rady školní.
V den Božího Těla dne 13. m. června l. 1895 účastnila se školní mládež se sborem učitelským slavného církevního průvodu v Borové.
Dne 15. června t. r. o 8 hodině dopolední konala se zkouška ze svatého náboženství ve farním chrámu Páně Borovském.
U svaté zpovědi a přijímání nejsvětější svátosti oltářní byly dítky třikráte a to: na počátku (13. října), v čase velikonočním (8. května) a na konci školního roku (15. července).
Po jednomyslném usnesení sl. c. k. okr. rady školní ze dne 22. června l. 1895 nevyhovuje se žádosti místní rady školní zdejší ze dne 23. m. listopadu l. 1893 (ve kteréž místní rada školní líčila poměry obyvatelů zdejších, odkazujíc se na to, že mnohý z nich dluhuje doposud školní přirážku, kteráž vyměřena mu byla v r. 1885 na zřízení III. třídy v čís. 108) a trvá při svých nařízeních z důvodů těchto:

Zřejmě již dokázáno, že učebny ve školní budově nevyhovují.
Zatímná učebna, již také zákonitým podmínkám nevyhovuje, byla již při komissionelním řízení, jež konáno 3. m. března r. 1886, toliko za třídu prozatimní na čas přijata.
Zatímná učebna ta vzdálena jest od hlavní budovy školní 341 m. Tím velice znesnadněno jest úřadování řídícího učitele.

Z důležitých příčin těchto a zakládajíce se vysokým unesením ze dne 29. m. března 1877, kterým se dí: Každá škola má míti vůbec svou vlastní budovu, ve které veškeré třídy mají býti umístěny a vysokým rozhodnutím ze dne 7. října 1894, které již v právo moc vešlo, ukládáme místní radě školní s veškerou rozhodností, aby o dobré zdání odborného znalce, kterým způsobem nejlépe dosíci lze řádné budovy školní, požádala, o věci s náležitou rozvahou porokovala a sl. c. k. okr. radě školní návrh (margo plánu) nejdéle do 1. dne v měsíci září l. 1895 ku schválení předložila.
Při úředním šetření, které za příčinou předloženého návrhu (nárysu plánu) konáno bude na místě samém, může místní rada školní žádati, aby stavba dle plánů schválených nemusila býti hned a jedním rokem vykonána. C. k. okresní rada školní zajisté žádost tu, bude-li vzpírána dobrou vůlí místní rady šk. ochotně v úvahu vezme. Jsou-li skutečně hmotné poměry školní obce nepříznivy, upozorňuje sl. c. k. okr. rada školní místní radu školní, že může žádati za subvenci. Žádost tu, která však toliko na základě plánů schválených může býti podána, vřele ku příznivému vyřízení doporučena bude. Sl. c. k. okr. rada školní očekává, že místní rada školní povinnosti své úplně dostojí a nařízení tomu, to přesně vyhoví.
Dne 3. m. července l. 1895 o 2 ½ hod. odpolední vypukl neznámým způsobem v č. 35 oheň a zničil takřka do základu ještě jiná dvě čísla, totiž č. 39 a 40.
Dne 9. a 16. července l. 1895 bylo skoro veškero žactvo okresním lékařem z Chotěboře p. Dr. B. Marklem přeočkováno. Poměry zdravotní na škole zdejší byly celkem uspokojivé, v měsíci lednu vypukla v čp. 6., 62., 66. spála, která však škole na škodu nebyla, jelikož jen 7 školních dítek nemocných bylo.

Výroční zpráva
Na počátku šk. roku 1894 – 5 bylo zapsáno 101 hochů a 114 dívek, během roku přibyli 3 hoši, úhrnem 104 hochů, 114 dívek, celkem 218 žáků. Z počtu toho chodí do měšťanské školy 1 hoch, pro vadu tělesnou nechodil do školy 1 hoch. V roce do jiné obce školní odstěhovalo se 8 hochů a 3 dívky. Během roku vystoupili, že dožili se 14tého roku a učinili povinnosti školní dosti 7 hochů a 3 dívky. Na konci školního roku bylo 87 hochů a 108 dívek, úhrnem 195 žáků.
Z oněch má domovské právo ve školní obci 69 hochů a 82 dívek, v jiné školní obci v Čechách 15 hochů a 25 dívek a v jiné školní obci mimo Čechy 3 hoši a 1 dívka.
U věku 6 až 12 let bylo 69 hochů a 90 dívek, ve věku 13 až 14 let 18 hochů a 18 dívek.
Dle národnosti bylo mateřského jazyka českého 87 hochů a 108 dívek.
Dle náboženství bylo vyznání katolického 87 hochů a 105 dívek, vyznání evangelického 1 dívka, vyznání židovského 2 dívky.
Platu školního zproštěno 27 hochů a 29 dívek. Školné platilo 60 hochů a 79 dívek. Úlevy od 16. května do 31. října dostalo se 19 hochům a 17 dívkám.
Koncem školního roku před 14. rokem propuštěno 5 hochů a 5 dívek.
Počet školní ½ dnů bylo vůbec 79 795, nezameškaných šk. ½ dnů bylo 70 208, tj. 87,98 %, zamešk. šk. ½ dnů omluvených bylo 7 652, tj. 9,59 %, zamešk. šk. ½ dnů neomluvených 1 935, tj. 2,43 %.
Školní rok ukončil se dne 31. m. července slavnými službami božími a Te Deum laudamus v chrámu Páně Borovském. Po přání ct. místní rady školní odbývána byla dne 21. m. července výstava pomůcek učebných a prací žáků, kteráž těšila se hojnému účastenství ze strany občanstva Oudoleňského.
Zákonem zemským ze dne 13. m. května l. 1894 upraveno bylo služné učitelstvu království Českého dle něhož řídící učitel školy zdejší může dosáhnouti tohoto nejvyššího platu. Základní služné 500 zl., funkční přídavek 125 zl., I. zvýšení služného 50 zl., II. zvýšení 100 zl., III. zvýšení 100 zl., IV. zvýšení 100 zl., V. zvýšení 50 zl., VI. zvýšení 50 zl., celkem 1 075 zl.
Zákonem zemským ze dne 19. m. prosince l. 1875 mohl dosáhnouti řídící učitel zdejší školy jen tohoto nejvyššího platu: služné 500 zl., funkční přídavek 100 zl., 6 quinquenálek po 50 zl. = 300 zl., celkem 900 zl. Novou úpravou platů učitelských zlepšilo se služné řídícímu učiteli o 175 zl.
Ve šk. roce 1894 – 5 obdržela zdejší škola od sl. c. k. okr. rady školní v Chotěboři tyto pomůcky učebné: Doležalovy zeměpisné obrazy v ceně 5 zl. 60 kr. Elektriku, zrcadlo rovné, přístroj k vyvinování vodíku, 5 skleněných rourek, lžičku ku spalování phosphoru, třínožku s trojúhelníkem a miskou, 2 baňky (300 a 500 g), 2 zkoumavky, 2 křivule, stojánek křivule, vaničku pneumatickou, ¼ kg chlorečňanu draselnatého a ½ kg burelu v ceně 15 zl. 56 kr.
Po nařízení sl. c. k. okr. rady školní ze dne 22. m. června l. 1895 oznámila místní rada šk. v Oudoleni usnesení své ve schůzi dne 29. m. srpna l. 1895 konané, že zříditi chce třídu III. z bytu řídícího učitele a že školní budova nechá se menšími prostředky opraviti.
Aby slav. c. k. okr. rada školní přesvědčila se, zdali zamýšlená oprava vyhoví účelu, zákony školní vytčenému, ukládá místní radě školní, aby nejdéle do konce měsíce září l. 1895, předložila sl. c. k. okr. radě školní nárys zamýšlených oprav. Za přesné vyplnění nařízení toho jest pan předseda místní rady školní osobně zodpověden.
Ve školním roce 1895-1896 vyučoval v I. třídě ml. učitel František Oplištil, ve II. třídě řídící učitel Josef Bažant a ve III. třídě učitel Josef Halada, náboženství učil velebný pán P. Jan Filípek a ženským ručním pracím Antonie Bažantová, choť řídícího učitele.
Místní rada školní v Oudoleni předložila c. k. okr. radě školní zprávou ze dne 27. m. září l. 1895 nárys na upravení třídy a žádala za jeho schválení.
Dne 9. m. prosince l. 1895 konáno bylo komissionelní jednání za příčinou upravení III. tř. z bytu řídícího učitele a také z důvodů vyhovují-li dosavadní učebny požadavkům zákona. Úřední komise sestavena byla z P.T. p. p. c. k. okresního hejtmana jakožto předsedy c. k. okr. rady školní, c. k. okresního inspektora školního, c. k. okresního technického znalce, c. k. okresního lékaře, z místní rady školní v Oudoleni obecního zastupitelstva z Oudoleně a ze Slavětína.
Když úřední komise školní budovu a všecky učebny náležitě prohlédla a návrh na upravení III. tř. prozkoumala, podala toto své dobré zdání: Zatímná učebna (341 m od školní budovy vzdálená) i obě učebny ve školní budově ani rozměry, ani osvětlením, ani ventilací požadavkům zákona nevyhovují. Také nevyhovují ostatním zařízení, podlaha ve všech učebnách jest prohnilá s četnými defekty. Veškeré učebny jsou vytápěny železnými kamny, v nichž toliko dřevem se topí, takže asi za velkých mrazů učebny ani náležitě vytopiti se nemohou. Rovněž záchody jsou nevhodné, přístup k nim vede přes dvůr, u záchodů není žádných jam, nýbrž výkaly rovně na dvoře se shromažďují.
Místnosti, které místní šk. rada školní zprávou ze dne 27. září 1895 pro tř. III. upraviti míní, jsou zcela nedostatečné. Poněvadž učebna ta, aby s dostatek osvětlena byla projektovanými třemi okny, musilo by každé z nich býti 2 m vysoké a 11 m široké. Poněvadž dokázáno, že dosavadní dvě učebny ve školní budově požadavkům zákona rozhodně nevyhovují, nedošlo by se nápravy, když by ve školní budově třetí učebna se upravila. Tím, že učebna zatímná od školní budovy jest 341 m vzdálena, znesnadněn jest dozor řídícímu učiteli. Není také kabinetu na pomůcky učebné, studně, komory ani sklepu. Ze všeho toho vidno, že dosavadní učebny i zamýšlená změna nevyhovují § 63 zák. říšs. ze dne 14. května 1869 čís. 62, ve kterém se dí „Každé škole mají býti místnosti náležitě zařízené dle potřeb vyučování a hledíc ku zdraví dítek.“ Vysokým vynesením ze dne 29. m. března r. 1877 čísl. 6342 nařízeno toto: „Každá jedna škola vůbec má míti vlastní svou budovu, ve které veškeré třídy školní mají býti umístěny.“ Všem těmto nedostatkům odpomoci možno jedině stavbou nové školní budovy. Kdyby se pomýšlelo na zvýšení školní budovy o jedno poschodí, připomíná se, že by úprava ta poměrně byla dražší nové školní budovy, když by přístavba měla požadavkům zákona řádně vyhovovati. Proti tomu všemu nečinila ani místní rada školní ani zastupitelstva přiškolených obcí námitek.
Přítomni členové místní rady školení a obecních zastupitelstev přiškolených obcí praví: „Uznáváme potřebu řádné školní budovy a nejsme proti tomu, abychom v obci své měli řádnou školní budovu, jež by požadavkům zákona úplně vyhovovala, ale prosíme, abychom nebyli nuceni nyní stavbu tu vykonati, neboť poměry hospodářské nedovolují, abychom mimořádné oběti přinášeli. Budovu školní postavíme v době desíti let, tj. řádnou školní budovu, kteráž by požadavkům zákona vyhovovala.

Rok 1897

Dne 3. m. května l. 1897 o 3 hodině ranní vypukl neznámým způsobem oheň v čís. 58 těsně vedle filiálky stojící kde II. tř. školy jest umístěna. Šťastnou náhodou byly střechy předcházejícím deštěm nasáklé a přičiněním občanstva byl domek ten zachráněn.
Dne 21. m. května l. 1897 po 3. hod. odp. strhla se nad obcí naší a Slavětínem strašná bouře s prudkým lijákem, který v okamžiku veškeré potoky děsnými vlnami rozpoutal. V nešťastném okamžiku tom v nepřítomnosti svých rodičů padla za oběť rozzuřenému živlu nejpilnější žákyně III. tř. Františka Bílková v Slavětíně, zachvácena byla proudem u samého domovního stavení. Pohřbena byla na hřbitově borovském v neděli odpoledne dne 23. m. května. Sbor učitelský se svými žáky zapěl jí u domu pohřební písně a doprovodil ji k poslednímu odpočinutí.
Místní dozorce školní p. Karel Martínek navštívil v tomto roce školním každou třídu pětkrát, vždy napomínal dítky k pilné docházce šk., k pilnosti a poslušnosti.
Místní rada zdejší darovala chudé mládeži na sešity školní a na potřeby k ženským ručním pracím 6 zl., na žákovskou knihovnu 5 zl. a 1 zl. na opravu knih pro chudé žáky.
Vynesením sl. c. k. okr. rady školní v Chotěboři ze dne 10. září l. 1896 ukládá se učitelstvu, by k podrobným osnovám učebným připojen byl opis těchto zásad, jichž každý šetřiti musí:

Důstojné chování učitele ve škole i mimo školu.
Péče horlivá o další sebevzdělání.
Dokonalá příprava.
Přesné dodržení hodin vyučovacích.
Zbožná modlitba na začátku a na konci školního vyučování.
Svědomitá práce ve škole.
Čistota a pořádek ve všech věcech a v každé místnosti školní.
Péče o rozmnožení školních pomůcek a knihovny, náležité jejich užití.
Správné vedení knih úředních.
Přesné plnění zákonů školních a nařízení školních úřadů.

Vynesením vysoké c. k. zemské rady školní ze dne 12. října 1896 zakazuje se žactvu choditi s rodiči nebo přáteli do spolkových schůzí.
Výnosem vys. c. k. zem. rady šk. ze dne 30. ledna 1897 není dovoleno prodlužovati prázdniny hlavní, pak o svátcích vánočních, velikonočních a svatodušních.
Nařízením sl. c. k. okr. rady šk. ze dne 26. dubna 1897 ukládá se učitelstvu, by na každý den mělo písemnou dispozici (stručnou přípravu) z předmětů, kterým vyučuje.
Výnosem vys. c. k. zem. rady šk. ze dne 21. května 1897 nařizuje se, aby od dalších pokusů v příčině zavedení písma stojatého bylo upuštěno. (Poznámka: Učiněn byl několikaletý pokus psáti písmem stojatým z ohledů zdravotních, ale neosvědčil se.)
Vynesením vys. c. k. zemské rady školní ze dne 3. m. června 1897, v příčině větrání a čištění místností školních vybízí se sl. c. k. okr. rada šk., aby podřízeným místním důtklivě na paměti uvedla, by zpravidla denně učebny, schody a chodby navlhčenými pilinami se vyčišťovali, prach z lavic se stíral a všecka okna se otvírala.
Slavná c. k. okresní rada školní v Chotěboři zakládajíc se vysokým nařízením ze dne 9. v měsíci červnu l. 1897 ukládá učitelstvu, by Rakouská národní hymna zpívána byla jedině dle spisku Nápěv a text Rakouské národní hymny, který za authenticky prohlášený a jediný pro školy předepsaný jest.
Ku konci školnímu roku bylo ve škole 87 hochů a 97 dívek, celkem 184 žáků.
Školní rok ukončil se dne 31. m. července slavnými službami Božími ve chrámu Páně Borovském. Po přání cl. míst. rady šk. odbývána byla dne 25. m. července výstava pomůcek učeb., ženských ruč. prací, úkolů a sešitů. Výstavy súčastnil se předseda s místním škol. dozorcem, 4 členové obecního zastupitelstva a pranepatrný počet občanů. Z přiškolené obce Slavětín nesúčastnil se nikdo.
Milosrdný Bože, račiž v příštím roce školním uděliti dítkám i sboru učitelskému moudrosti a síly, by vyučování hojnou žeň vydalo!
Na počátku školního roku 1898 bylo do školy přijato 102 hoši a 107 dívek, tj. 209 dítek, z nichž byly 2 náboženství reformovaného, 1 israelského a ostatní katolického. Koncem školního roku bylo hochů 90 a dívek 120, celkem 190.

Rok 1899

Za účelem zjednodušení písemného styku politických úřadů jak mezi sebou tak s civilními úřady jiných oborů správy, vidělo se J. E. panu předsedovi ministerstva jakožto správci ministerstva vnitra vynesením ze dne 15. února 1899 naříditi, že mají na příště při titulaturách odpadnouti úplně označení: slavný, veleslavný a vysoký a p. Rovněž tak mají v tekstu spisů jednacích odpadnouti taková slova přídavná, kterými se pouze vyjadřuje poměr, jenž dle vzájemného postavení dotyčných úřadů bez toho sám sebou se rozumí, jako např. : úslužně, nejoddaněji, vážená atd. Konečně budetěž v praesidialních výnosech a zprávách přednostům úřadů svědčících vynechány při adresách všeliké zbytečné titulatury, tak že budou adressy ty na příště zníti na příklad: „Panu c. k. okresnímu hejtmanovi v…, Panu c. k. místo držiteli v…, Panu předsedovi c. k. ministerstva jakožto správci ministerstva vnitra“ atd. Rovněž nebudiž více při takových vyhotoveních užíváno obvyklé snad závěrečné doložky: „Ráčtež přijati, atd. Tam, kde se to dosud ještě nedálo, budiž na příště datum zprávy udáváno vždy na pravé stránce vpravo nahoře (od čtoucího), číslo zprávy vlevo nahoře. Tato nařízení ke styku s úřady církevními vztahovati se nemají.
Ve zdejší školní obci stonaly dítky na příušnice od 16. května 1899 do ½ srpna. Rudolf Dobrovolný narozený 19. 4. 1891 v čís. 12 bydlící zemřel dne 17. 6. 1899 na tyfus. Byl to ojedinělý případ.
Prazvláštní bylo počasí letošního školního roku. Až do Vánoc chodily mnohé děti do školy bosy. V prosinci kvetly květiny v polích i na lukách ano i motýlové se objevovali a včely ku vyčistění hojně vyletovaly. Za to v létě mnohé dni byly velice chladné. (KVETOUCÍ KLASY ŽITNÉ - úkaz velmi zajímavý v pozdní době vánoční, zaslal nám nadlesní pan Václav Teplý z okresu chotěbořského. Utrhl je z většího množství stejně kvetoucích klasů na lesní pasece ve výši 580 metrů nad mořskou hladinou. – Výstřižek tento vzat z národní politiky na rok 1898-9).
Dne 14. září l. 1899 o deváté hodině večerní vypukl oheň a zničil dvě čísla a to 6. a 7.

Rok 1900

V měsíci lednu 1900 provedeno sčítání lidu dle stavu k 31. pros. 1899 a napočítané 108 domů, 752 obyv., 12 provozoven, hospodářství 67 a tk. zaměstnanců 147 - sčítacím komisařem byl správce školy.
Školní rok 1901 započal dne 17. září 1900 velkou mší svatou, která se konala toho dne o 8. hodině ranní v chrámu Páně v Borové.

Rok 1901

Dne 17. dubna návštěvou svou poctil školu zdejší pan c. k. zemský inspektor školní František Wenig, přítomen byl vyučování ve všech třídách, po skončeném vyučování prohlédl některé sešity; konala se porada, přednesl některé pokyny, podal návod, jak by učitelé v tom neb onom případě sobě počínati měli, vybídl je k další svědomité práci, o všem tom sepsán protokol, jejž přítomní i on jako předseda podepsali – výsledek vyučování byl uspokojivý – před odchodem navštívil školní zahradu.
Letní tělocvična byla znovu upravena, novým plotem ohrazena a nejnutnějším nářadím opatřena.
Dne 19. května navštívil školu zdejší pan c. k. okresní inspektor školní Tomáš Pelikán, přítomen byl vyučování ve všech třídách, po skončeném vyučování prohlížel sešity i ruční práce, konal poradu, v níž své pokyny přednesl, prohlédl školní zahradu, jakož i cestu Slavětínských dítek do školy zdejší. Školnímu vyučování byl tohoto roku též přítomen místní dozorce školní pan Václav Musil.
Zdravotní stav v tomto školním roce byl uspokojivý až na několik případů dusivého kašle, který se objevil až v měsíci květnu. Přeočkování školních dítek provedl 20. 5. 1901 zdravotní lékař z Bělé pan Václav Nykysa – 104 dívky a 45 chlapců.
Místní rada školní darovala na knihovnu žákovskou 10 korun, na potřeby k ručním pracím 6 korun a chudým dítkám na potřeby též 6 korun.
C. k. okresní rada školní výnosem svým upozorňuje správy škol na nařízení, týkající se vytápění místností školních. Dále upozorňuje na výnos, týkající se dispense školního dítka z praktického cvičení ve zpěvu, dále způsobu vyučování zpěvu na škole národní a konečně klassifikace dítek ze zpěvu, které hudebního sluchu nemají. Výnosem č. 1213 upozorňuje místní radu školní i správy škol, aby dohlíželi společně k tomu, zdali dítky školní úlevy v docházce školní neužívají ku hotovení vlasových sítěk, v případě kladném má o tom učiněno býti oznámení, by se proti takovým zakročiti mohlo.
Na počátku roku školního přijaty byly 204 děti, a to 94 chlapci a 110 dívek, z těchto do školy zdejší chodilo 200, a to 92 chlapců a 108 dívek, do jiné 3 děti, a to 2 chlapci a 1 dívka, 1 dívka hluchoněmá školu nenavštěvovala. Do školní obce domovem patřilo 147 dítek, a to 65 chlapců a 82 dívky, do jiné 52 dítky, a to 27 chlapců a 25 dívek, mimo Čechy bylo domovem 5 dítek, a to 2 chlapci a 3 dívky. Co do náboženství byly 203 děti náboženství katolického, a to 94 chlapci a 109 dívek, a 1 dívka náboženství izraelského, národnosti byly všichni českoslovanské.
Dne 5. prosince 1901 vykonána volba obecního zastupitelstva a zvolen za starostu p. Karel Martínek, za radní p. Fr. Holas, Jan Plíhal a Václav Pujman.

Rok 1902

Dne 13. února 1902 konáno komissionelní řízení za povolení expositury celoroční v Slavětíně. Jednání samého účastnil se pan c. kr. okresní inspektor školní p. Tomáš Pelikán a adjunkt c. kr. okresního odboru stavebního z Čáslavi, členové obecního zastupitelstva oudoleňského i slavětínského a místní rada školní ve starém složení, jelikož nová do toho dne do přísahy vzata nebyla. Po přečtení protokolů s dřívějším jednání v ohledu tom, přípisu c. kr. zemské rady školní předsevzato měření cesty od posledního stavení v obci Slavětíně přes ves na mostek, odtud po okresní silnici až k sloupu, na to po císařské silnici k Jitkovu, na to po odboční cestě oudoleňské ku filiálce č. d. 108 a ku škole mateřské č. 88, naměřeno celkem 4.540 m a střední vzdálenost určena na 4.315 m, účastníci sešli se v II. třídě, kdež byl sepsán o věci té obšírný protokol, po přečtení byl od přítomných podepsán. Připomenouti dlužno, že obec Slavětín uvolila se na svůj náklad exposituru vydržovati a obec Oudoleň naproti tomu obec slavětínskou na dobro ze svazku školního propouští. Tím jednání ukončeno.
Nová školní rada zvolena 21. března 1902 a zvoleni tito pánové: Jan Benák, č. 28 a Jan Plíhal, č. 21, za Slavětín Frant. Horák – ke složení slibu byli předvoláni 10. května a za místního dozorce školního jmenován p. Jan Plíhal, č. 21.
29. června vypukl oheň u Jana Tonara, č. 33 a strávil celé stavení.
Povětrnosť v tomto roce byla podivná, v zimě nebylo ani mnoho sněhu a mrazy nebyly tak časté, byl skorem strach o ledy, naproti tomu v květnu byla povětrnost chladná, vše se opozdilo, 16. května byl mlynářův rybník potažen do poloviny škraloupem a v zahradě záhony do tvrda umrzly.
Zdravotní stav žactva letošního roku školního byl celkem dobrý až na dva lehké případy spalniček.
16. července opět vypukl oheň u Petra Brabce, č. 17 strávil také jen jedno stavení. Tím povzbuzené obecní zastupitelstvo ve své schůzi 20. července konané usneslo se zaříditi hasičský sbor a dne 28. července upsalo se 20 občanů za zakládající členy sboru toho s poplatkem 20 korun.
Na počátku roku školního přijato bylo 211 dítek a to 107 chlapců a 104 dívek, z těch do školy zdejší chodilo 205 a to 105 chlapců a 100 dívek, do vyšší školy chodil jeden chlapec, do měšťanské školy 2 dívky, školu ne-navštěvovaly 3 dítky, a to jeden chlapec a 2 dívky, a to pro tělesnou neb duševní vadu.
Školní rok 1903 započal dne 16. září 1902 slavnou mší svatou ve chrámu Páně v Borové, jíž se účastnilo žactvo se svými učiteli.

Rok 1903

Zkouška z náboženství konala se dne 11. května 1903, komisařem byl důstojný pan František Kotrbelec, biskupský sekretář, farář z Přibislavi, napřed sloužena mše svatá, poté průvod po hřbitově, modlení u kříže, na to zkouška z náboženství, napřed zkoušel pan farář své žactvo a potom p. kaplan.
Sbor učitelský zůstal nezměněn i ve složení svém i v působení, pan uč. Josef Halada učil I. třídu, správce školy druhou, p. uč. Uchytil třetí třídu, zpěvu v II. třídě učil p. Jos. Halada, ženským ručním pracím paní Antonie Bažantová, industr. učitelka zdejší, náboženství pan p. Josef Ježek, kaplan v Borové.
C. kr. okresní rada školní přípisem svým ze dne 10. října 1902 oznámila toto: C. kr. zemská rada školní vynesením svým ze dne 4. října povolila v zásadě, by ve Slavětíně zřízena byla celoroční expositura jakožto část mateřské školy v Oudoleni pro všecky školou povinné dítky z obce Slavětína, jelikož je splněna podmínka § 2 zákona ze dne 22. ún. 1870 č. 22. z.z.
Otevření expositury a ustanovení síly učitelské odkládá se do té doby až vynesení moci práva nabude a místnost i věcné potřeby pro dotčenou expozituru opatřeny budou. O tom dáváme věděti s doložením, že proti vynesení tomuto lze u c. kr. okresní rady školní v Chotěboři podati do 14 dnů odvolání k c. kr. ministerstvu záležitosti duchovních a vyučování.
Dne 13. listopadu 1902 konána ohledací komise místností, které upraviti by se daly za učebnu pro exposituru ve Slavětíně. Přítomní byli: pan c. kr. okresní inspektor školní, vrchní ingenieur okresního stavebního odboru z Čáslavi, c. kr. okresní lékař a stavitel Kruml z Chotěboře, členové obecního zastupitelstva ze Slavětína, 2 členové místní rady školní z Oudoleně, Plíhal a Benák, a správce školy. Komise sešla se v domě č. 5 pana Antonína Imramovského, starosty tamní obce, ohledala zprvu místnosti v domě jeho, stavitel udal způsob úpravy, výši dveří, oken, výšku, šířku chodby před učebnou. Potom odebrala se celá komise ke druhému navrženému domu č. 40, pan ingenieur, stavitel i okresní lékař seznali, že místnost ta s velikým nákladem by se přestavovala a přece by málo vyhovovala, vlhkostí svou zdraví dítek ohrožovala – uznána za nevhodnou. Nyní jednáno bylo o tom, v jaké době by se nechala přestavba v čísle 5 provésti, rokovalo sem tam, až konečně naznali všichni, že do 1. ledna 1903 není nijak možno věc provésti, by všem požadavkům vyhověla. Účastníci odebrali se ku sepsání protokolu o jednání tom, všecky okolnosti a požadavky ze strany úřadu školního, zdravotnického i stavebního byly uvedeny a na závěr celého aktu připomenuto bylo, že přestavba a úprava místnosti má býti jako hotová ohlášena do 30. srpna 1903 a započalo by se učiti 15. září, připomenuto zároveň, že provisorní tato místnost pro exposituru měla by trvání jen 3léta a v době té by se obec musela o řádnou budovu školní postarati, nákres nových lavic budiž c. kr. okresní radě školní ku schválení předložen.
Dne 10. května 1903 o jedenácté hodině noční z neznámé příčiny vznikl oheň v čís. pop. 93 u Františka Šťastníka, hasičům podařilo se oheň uhasiti a na jedno stavení omeziti.
Den 19. července s pohnutou myslí zaznamenáváme i tato místa. K osmé hodině večerní po velikém horku denním přihnala se od jihozápadu černošedá mračna, padaly za sucha kusy ledu, potom kroupy o velikosti holubího vejce, což trvalo 10 minut, na to přišel liják s kroupami a k desáté hodině opakovalo se totéž. V lidstvu panovalo zděšení, všude bylo viděti světlo, déšť, kroupy hnaly do světnice, děti křičely, staří zase bědovali tušíce následky neštěstí nenadále přikvapivšího, po návsi hrnulo vody nesmírné množství, div že mlynářův rybník odolal. Ráno brzy vycházeli lidé, by shlédli škody na staveních a pozemcích, okna buď na dobro neb většinou rozbita, střechy šindelové a papírové protlučeny, obilí tak krásné k zemi stlučeno, brambory otlučeny a zemí zaneseny, listí a kůra stromů zurážena a místem i z kořene vyvráceny. Smutný byl východ a ještě smutnější návrat lidí, neboť viděli naději na hojnou žeň zmařenou a smutnou budoucnost před sebou.
Na obou školních budovách roztlučeno přes sto tabulí. Neštěstí to stihlo 58 okresů od Budějovic až ku Hlinsku, i na Moravu až k Novému Městu. Škoda učiněná nedá se ani odhadnouti.
Roztřídění učitelského sboru v novém školním roce bylo následující: v I. třídě od 16. září 1903 až do 29. února 1904 učil pan Theodor Brukner, od 1. března 1904 definitivně učitel I. třídy pan Antonín Kolář, ve II. třídě správce školy pan Hynek Bukovský, ve III. třídě od 16. září 1903 až do 15. října 1903 pan Josef Hűbelbauer, od 16. října až do 16. listopadu 1903 pan Petr Uchytil, od 16. listopadu až do konce roku školního pan Jan Tesař, zatímný učitel II. třídy, při škole zdejší.
Výnosem c. kr, zemské rady školní ze dne 4. října 1902 byla v zásadě povolena celoroční expositura ve Slavětíně, výnosem pak c. kr. zemské rady školní z dne 4. listopadu 1903 povoleno by jmenovaná expositura ihned se otevřela, z té příčiny zřízeno při mateřské škole v Oudoleni jedno místo II. učitele s náležitými požitky a řídícímu učiteli funkční přídavek ze 250 K na 300 K ročně zvýšen. Následkem jmenovaného výnosu ustanovena kollaudace místnosti pro exposituru ve Slavětíně na den 13. listopadu 1903 na 9 ½ hodinu dopolední.
Samého výkonu kolaudačního účastnil se pan c. kr. okresní školní inspektor, zeměpanský lékař, členové obecního zastupitelstva obce oudoleňské a slavětínské. O celém zařízení expositury sepsán protokoll, přítomní jej po přečtení schválili a podepsali, následkem čehož pan c. kr. okresní inspektor školní až na některé nedostatky, za souhlasu pana okresního lékaře prohlásil ji za způsobilou ku vyučování a oznámil, že hned dne 16. listopadu se má s vyučováním započíti a učitelem tamním jmenoval pana Petra Uchytila, definitivního učitele II. třídy školy zdejší. Dne 16. listopadu o 8 ½ hodině sešla se mládež slavětínská ve třídě, hned za ní dostavilo se místní zastupitelstvo obecní, sbor učitelský z Oudoleně, pan páter Josef Ježek a pan učitel Fr. Filmann z Borové. V krátkém proslovu správce školy, Hynek Bukovský, vylíčil průběh jednání o zřízení expositury, vybízel dítky ku vděčnosti, slušnosti, pilnosti v učení i docházce školní, představil jim pana učitele, obecnímu pak zastupitelstvu poděkoval za obětavost žádaje je, by učitele svého ve snahách a povolání jeho podporovali. Po té ujal se slova důstojný pan p. Josef Ježek, vybízel dítky ku zbožnosti, mravnosti, obecnímu pak zastupitelstvu vyložil důležitost a nutnost školního vyučování pro každého člověka vůbec.
Důležitá nařízení – Vynesení c. kr. okresní rady školní ze dne 30. dubna 1904, jímž se dává ve známost přeložení hlavních prázdnin v okresu zdejším na dobu od 16. července do 31. srpna, správám škol nařízeno, by o ukončení látky učebné se postarali. Školní rok 1905 započne 1. září.

Rok 1904

Dne 9. února 1904 navštívil exposituru ve Slavětíně c. kr. okresní inspektor školní pan Tomáš Pelikán, přítomen byl počtům, přírodopisu, zpěvu a částečně i kreslení, prohlédl úřední knihy i úložné sešity, na to připomenul některé poznámky, týkající se učebné látky, jejího předvedení a upravení, dále kreslení i přednesu básní. Na to odpoledne navštívil školu zdejší, byl přítomen čtení a deklamování v třídě druhé, slohu a čtení v třídě třetí, mluvnici a čtení ve třídě první, prohlédl úřední knihy, ruční práce ve II. a III. třídě, úložné sešity, písanky, výkresy; svolal domácí poradu, pronesl úsudek o výsledku pozorování, připomenul některé pokyny z mluvnice v I. třídě, kreslení taktéž v první třídě, deklamování a čtení ve II. třídě, čtení a slohu ve třídě III., doporučoval podrobnější opravu úkolů a upravení rychlejšího postupu v krasopisu ve třídě III. a tím poradu ukončil.
Důležitá nařízení – nařízení c. kr. okresní rady školní ze dne 31. března 1904 jímž správy škol se vybízejí, by rodiče zrazovali od zbytečných cest k okresní radě školní ve příčině dosažení věcí zákonitě mnohdy nemožných.
Vynesení c. k. zemské rady školní ze dne 25. května 1904 ve příčině vyučování žactva v plování. Jmenovaným vynesením se vyzývá c. kr. okresní rada školní, by vyšetřila místa, kdy by se cvičení v plování zavésti mohlo, a aby dalo zprávu, zdali by některý sportovní spolek nebyl ochoten plovárnu zříditi nebo zřízenou školám přepustiti, učitelstvo se zároveň vybízí, by žactvo o nutnosti a užitečnosti koupání i plování poučovalo a nad plaveckými cvičeními dohled přejímala.
Dne 3. června 1904 zavěšen na opravenou vížku školní nový zvon, kterýž zaplatil skorem celý rodák zdejší Jan Halík, majitel usedlosti č. 41 se svou manželkou Markétou Halíkovou. Zvon byl objednán od firmy V. F. Červený a synové, c. k. dvorní dodavatel hudebních nástrojů v Králové Hradci, váží i s korunou, protiváhou a srdcem 60 kg, má číslo 3.110, průměr 415 mm, zvon nese nápis dárce: Věnovali Jan a Markéta Halíkovi 1904 a na protější straně obraz sv. Jana, evangelisty; cena jeho obnáší 184 K. - Zvon světil Th. Dr. Alois Frýdek, kapitulní děkan a biskupský generální vikář v Králové Hradci na jméno Jana evangelisty za příspěvek 4 K na úpravu kathedrálního chrámu Páně v Karlové Hradci a 1 K kostelníkovi tamtéž, částka ta je v celém účtu obsažena.
První zvon, kterýž na školu zavěšen byl, byl r. 1843 při zvonění rozbit; tehdejší rychtář Benák s vlastními dvěma voly do Králové Hradce ku přelití odvezl; tehdá ve vsi nikdo koně neměl. Přelitý však zvon přivezl odtamtud soused Karas, č. d. 1. již se svým koněm; zvon byl přelit u zvonaře, firma německá: Karl Paul in Kőniggrätz im Jahre 1843. - Nový zvon na věž upravil Václ. Pujman a Jan Poul, tesař a toho dne 3. 6. 1904 poprve večerní klekání zvonilo.

Rok 1905

Dne 5. února 1905 ku žádosti sboru dobrovolných hasičů zde byla svolána schůze lidu, na níž jednati se mělo výhradně o založení spořitelního a záložního spolku v Oudoleni. Řečníkem o věci té byl pan učitel B. Koutný ze Střížova a zároveň pokladník tamního spořitelního a záložního spolku. Řečník zmínil se o všech okolnostech, které existenci stavu rolnického a maloprůmyslnického ohrožují a přimlouval se za zřízení podobného spolku. Po ukončeném pojednání dotazovali se mnozí na věci okolnosti takového spolku a hned na to byli přítomní vyzváni, by podpisem svým za členy spolku se přihlašovali; přihlásilo se jich 28; hned na to svolána schůze důvěrná a volby provedeny; za starostu zvolen správce školy, za pokladníka p. Ant. Kolář; do představenstva: K. Musil, Fr. Musil, Josef Karas, Jan Stránský, dozorčí rada: Václ. Kavka, Fr. Zvolánek, Fr. Plíhal, Karel Martínek, Fr. Holas a Jos. Štefáček. Když zvolení prohlásili, že volbu přijímají, byla schůze ukončena.
Dne 23. února t. r. provedena volba do místní školní rady a zvolen Josef Karas a Karel Musil.
Přípisem c. kr. okresní rady školní ze dne 19. dubna t. r. ustanoven místním dohlížitelem školním p. Jos. Karas, č. 81, pro exposituru ve Slavětíně p. Fr. Horák.
Dne 7. května t. r. sehráli ochotníci zdejší divadelní kus: „Paní představená“ pod řízením p. učitele Fr. Semráda. Provedení bylo slušné, účastenství i zájem byl velký, hrubý příjem 100 K; z toho obdržela škola 20 K na nové II. čítanky.
Od počátku až do konce roku školního 1905 bylo v Oudoleni zapsáno 170 dítek, 94 chlapců a 76 dívek.
V obci slavětínské od počátku až do konce roku šk. sepsáno 48 dítek, 28 chl. a 20 dívek.
Ku konci roku šk. žáci II. odd. III. třídy a III. odd. exp. v Slavětíně za dozoru svých p. učitelů podnikli výlet po dráze do Hlinska, prohlédli si železné mosty, město, kostel, hřbitov, obě měšťanské školy, kdež p. ředitel Jindřich Rozvoda pobavil je pokusy elektrickými, ukázal jim sbírky; největší radost měli ze své první jízdy po dráze.
Vynesení c. k. zemské rady školní ze dne 5. července 1905, jímž mládeži škol obecných i měšťanských kouření tabáku se zapovídá a učitelstvo se vybízí, by při každé příležitosti poučovalo žactvo o škodlivosti kouření; místní rada školní má učitelstvo, ve snaze brániti kouření, vydatně podporovati. V budovách školních budiž zakázáno kouření ve všech místnostech.
Vynesení c. kr. okresní rady školní ze dne 31. 10. 1905, týkající se zřizování a udržování školních zahrad; ve výnosu tom poukazuje se na účel školní zahrady; vynesením tím vybízejí se místní rady školní, by do rozpočtu každoročně dával se obnos 50 K na zakoupení hnojiva, semen, rostlin; na práci nádenickou anebo na jiné nahodilé potřeby.
Zdravotní stav žactva v uplynulém roce byl uspokojivý, ani jeden případ nakažlivých nemocí se neobjevil. Z řady žactva ubyly 3 dívky úmrtím, a to: Kateřina Brabcová, žákyně I. třídy, Františka Holasová a Marie Kohoutová, žákyně III. třídy.
Dne 27. srpna 1905 v neděli o 5. hodině odpolední vypukl oheň v čísle 49 patřícím Fr. Musilovi, a to ve stohu slámy na dvoře, od toho chytla stodola, kůlna, stáje i domovní stavení, vše lehlo popelem; oheň zachvátil též sroub vedlejšího stavení č. 50 patřící Janu Benákovi st. Hašení účastnili se hasiči místní, ze Střížova, z Bělé, ze Ždírce a Borové.
Dne 7. srpna mělo se odbývati komissionelní řízení ohledně úpravy školních místností, ale pro nepřítomnost p. okres. ingenieura bylo odročeno na dne 28. srpna 1905, pro odchod na dovolenou pana okresního lékaře sešlo z toho jednání a místní školní rada byla od c. kr. okresní rady školní vyzvána, by do 30. září m. r. podala zprávu, jak se hodlá postarati o úpravu budovy školní. Schůzi svolal pan starosta na den sv. Václava; jednalo se o domovské příslušnosti těch kterých dítek školních, potom o osvobození od školného, na to přikročeno ku vyřízení jmenované zprávy. Pan starosta přinesl sebou vypracovaný koncept, přítomným jej přečetl a ku podpisu po některé opravě předložil. Přítomní jej podepsali, správce školy též, ale s připojením minoritního vota (odlišné stanovisko přehlasovaného člena orgánu k přijatému rozhodnutí), a to z té příčiny, že věc opět do nekonečna se odkládá a stav učeben za úplně vyhovující se prohlašuje.
Vynesení c. kr. zemské rady šk. ze dne 15. listopadu 1905, jímž se upozorňují povolaní činitelé, že při objednávkách školních potřeb dávati je přednost výrobkům domácím.

Rok 1906

Dne 28. ledna 1906 sehráli ve Slavětíně tamní ochotníci za řízení pana učitele Fr. Semráda divadelní kus „Tři blázny“; čistý výtěžek 30 K věnovali ve prospěch žákovské knihovny tamní expositury; k tomu připojil správce školy, Hynek Bukovský, 4 knihy v ceně 3 K 68 h; do knihovny žákovské školy mateřské věnovala c. kr. okresní rada školní spis Roberta Hartmanna: Rok na stráni, správce školy 6 knih v ceně 7 K 30 h a místní rada školní 10 K. Ve prospěch chudých věnovalo ředitelství c. kr. školního knihoskladu 10 čítanek díl II. část prvá a 5 čítanek díl II. část druhá a návdavkem 8 biblických dějepisů.
V neděli dne 29. července slavena památka 50letého úmrtí Karla Havlíčka rodáka borovského. V sobotu večer dne 28. července veškerá okna v Borové byla osvětlena a hudba hrála po ulicích, v neděli od brzkého ráda ze všech stran sjížděli se rozliční spolkové i jednotlivci v hojném počtu ku slavnosti. O desáté hodině seřadili se spolkové a ostatní účastníci a za zvuku hudby pochodem ubírali se ke školní budově, kdež stála tribuna pro slavnostního řečníka p. t. pana T. G. Masaryka, universitního profesora z Prahy. Slavnostní banket odbýval se ve školní budově, odpoledne hrála hudba na zahradě hostince p. Jana Stránského č. d. 12, večer hráli divadel. ochotníci v hostinci na poště divadelní představení.
Na počátku roku školního 1905/1906 v Oudoleni sepsány 173 dítky, a to 90 chlapců a 83 dívky.
V obci slavětínské na tamní exposituře v šk. roce 1905/1906 zapsáno 45 dítek, 24 chlapci a 21 dívka.
Ve šk. r. 1906/1907 roztřídil se sbor učitelský takto: v I. třídě učil pan Frant. Semrád, ve II. řídící učitel Hynek Bukovský, ve III. třídě p. Antonín Kolář; na expozituře pan Jos. Gabriel, katolickému náboženství na škole zdejší učil p. p. Josef Ježek, kaplan z Borové, na expozituře ve Slavětíně důstojný p. p. Frant. Moravec, farář z Borové, ženským ručním pracím sl. Milada Bažantová a zpěvu ve II. třídě pan Frt. Semrád.
Zdravotní stav žactva byl uspokojivý, znamená se jen jedno úmrtí Marie Kremlíkové, žákyně I. třídy; spolužáci zesnulou na poslední cestě se svým třídním p. učitelem až na rozhraní obce zdejší vyprovodili.
V měsíci září 1906 pořízena nová podlaha do jednoho pokoje řídícího učitele a do třídy třetí nákladem 190 kor.

Rok 1907

Ve školním roce 1907/1908 zdravotní stav žactva nebyl tak dobrý jako léta minulá, dítky k jaru trpěly velice kašlem, bolením krku a hlavy, ve Slavětíně panovala chřipka; ze žactva odebrali se na věčnost: Jaroslav Zvolánek, František Černý, Bohumil Hochmann, Jan Brabec a Anna Brabcová vesměs ze Slavětína, z Oudoleně Žofie Drápalíková a Josef Štefáček.
Dne 27. října 1907 v neděli po 6. hodině ranní vypukl oheň v č. 57, patřícím Janu Dejmalovi, při němž bohužel též o život přišla majetnice toho čísla Anastazie Dejmalová roz. Drápalíková z Oudoleně č. 89.

Rok 1908

Dne 20. února 1908 konala se volba poslance do sněmu zemského za obce venkovské; z obce Oudoleně a Slavětína bylo všech voličů 79, k volbě se dostavilo 60 voličů, 3 hlasy obdržel pan Alois Mixa, velkostatkář v Nové Vsi, a 57 hlasů dostal pan Jos. Adam, rolník a starosta v Čachotíně; volebním komisařem byl správce školy.
Dne 17. února konány obecní volby v obci zdejší; z I. sboru zvoleni: František Holas, Josef Benák, František Musil a Jan Holas; ze II. sboru: Karel Musil, Josef Štefáček, František Plíhal, Karel Martínek; ze III. sboru: Frant. Plíhal, Josef Sláma, Josef Hájek a Jan Tonar; dne 26. února konána volba starosty a tu opět zvolen Karel Martínek; za I. radního Frant. Holas, za II. Karel Musil a III. Frant. Plíhal č. 80.
Na uprázdněné učitelské místo I. tř. po odchodu p. Ant. Koláře do Heřmaně byl vypsán konkurs a tu přihlásili se 3 uchazeči: pan Jan Tesař, učitel II. tř. ze Studence, Josef Gabriel, def. uč. II. tř. v Borové, ale službou přikázaný na expos. ve Slavětíně, a potom František Janáček, zatímný učitel I. tř. při dvoutřídní obecné škole v Radostíně. Místní rada školní v zasedání svém dne 13. února 1908 konaném na prvé místo navrhla pana Jana Tesaře, na druhé místo Josefa Gabriela a na třetí místo Františka Janáčka. Při sezení tom vyřízen také přípis c. kr. okresní rady školní, týkající se úpravy školních místností přístavbou do výšky v tom smyslu, že bude povolán stavitel, by budovu změřil a uzná-li možnost přístavby, udělal plán a rozpočet na obé, aby c. kr. okresní radě školní předložil, která si vyhradila ještě při komissionelním řízení svůj doplňovací návrh učiniti. Dne 27. února zde skutečně pan stavitel Pěch z Chotěboře byl a budovu u přítomnosti pana starosty a dvou členů zastupitelstva změřil. Dne 28. února konala c. kr. okresní rada školní schůzi a praesentovala na uprázdněné místo pana Frant. Janáčka z Radostína.
Dne 25. dubna konána slavnost stromková, doplněno tak stromořadí kolem silnice. Ráno o 9. hodině sešly se dítky zdejší i expos. slavětínské ve II. třídě, kdež po přivítání jich zapěly píseň Kde domov můj; na to správce školy vyložil stručně důležitost stromoví pro člověka a poukázal na význam slavnostního roku letošního pro říši rakousko-uherskou, na to zazpívána rakouská hymna; po té žáci se seřadili, vzali stromy a odebrali se na určené místo, z prvu zasazeny 4 lipky velkolisté jubilejní, nato sázely se různé stromy, odpoledne v sázení pokračováno a vsazeno jich celkem 69, po skončeném sázení několik dívek a chlapců poděleno sadbou květinovou, výlohy spojené se slavností stromkovou v obnosu 35 kor. uhradil správce školy.
Dne 5. června t. r. konáno komissionelní řízení ohledně přestavby školy; účastnili se: p. inspektor, vrchní ingenieur z Čáslavě, zeměpanský lékař, stavitel a místní rada školní, obecní zastupitelstvo; po shlédnutí celé budovy školní byl sepsán protokol, náhled svůj pronesl pan c. kr. okresní inspektor školní, pan vrchní ingenieur; zeměpanský lékař se k náhledům jejich přidal; protokol byl přečten a přítomní členové místní rady školní a obecního zastupitelstva vyzváni, by jej podepsali, což však oni učiniti – odepřeli a tím jednání skončeno.
Dne 24. června o 6. hodině raní vypukl oheň v čísle 47. patřícím Josefu Půžovi, obecnímu poslu a tkalci zde, ku pomoci přispěli hasiči z Bělé, Jítkova a Cibotína.
Dne 26. července o 6. rodině večerní vypukl oheň v č. 84. patřícím Václavu Pujmanovi tkalci zde a strávil i vedlejší číslo 99. patřící Janu Slámovi tkalci zde; hasení účastnili se okolní hasičské sbory.
Dne 31. července po šesté hodině odpolední zapálil blesk číslo 141. patřící Janu Antlovi.
Povětrnost od 29. září do 16. října 1908 byla velmi krásná, nebe stále jasné, bez mraků, 18. října se ochladilo najednou, 19. října byl mrazík, 20. byl silný mráz, že rybník byl pokryt silným ledem, 21. byly ráno o 8 hodinách 3 stupně zimy, mráz ten zkazil ještě kvetoucí květiny a řepy na poli se nalézající.
Dne 1. prosince odpoledne o půl druhé hodině v základě vyzvání c. kr. okresní rady školní ze dne 1. července konána slavnost školní na počet šedesátiletého panování Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. Dítky školy zdejší a expositury slavětínské shromáždily se ve II. třídě, třída byla vyzdobena obrazy, na přední stěně byl obraz Jeho Veličenstva ozdobený červeno-bílými draperiemi a květinami, z budovy školní vlály dva nové prápory, jeden barev zemských a jeden říšských. Slavnost samu zahájil řídící učitel, přivítal členy místní rady školní, obecního zastupitelstva a ostatní hosti, vyložil stručně nařízení slavností samé se týkající, a význam slavnostního dne pro říši rakousko-uherskou, prohlásil slavnost za zahájenou a vyzval přítomné by zazpívali 1. sloku rakouské hymny národní. Na to slavnostní řeč přednesl pan učitel Jaroslav Roztočil, vylíčil dobu mládí, jinošství, vladařství Jeho Veličenstva a změny, jichž říše za Jeho panování se byla dočekala, dále pokrok v průmyslu, obchodu a školství. Po té následovaly deklamace žáků a žákyň. Na to poděkoval správce školy přítomným za účastenství, rovněž i těm, kteří se o pořádání slavnosti samé zajímali, prohlásil slavnost za ukončenou a vybídl přítomné, by zazpívali hymnu národní: Kde domov můj. Připomenouti dlužno, že látku na oba nové prápory obstarala dcera p. starosty Karla Martínka, Růžena a tytéž bez odměny ušila.
Dne 25. prosince v noci o 1 ½ hodině vypukl oheň u domkáře Františka Plíhala č. 80 „U Kopečků“. Při panujícím mrazu nebylo možno stříkačky použíti, shořelo téměř vše, zásoby píce, obilí, peřin; k ohni se dostavili hasiči cibotínští, jitkovští a střížovští.

Rok 1909

Sbor učitelský pro rok šk. 1910 rozdělil se takto: v I. třídě vyučoval p. Frant. Janáček, ve II. třídě správce školy, ve III. t. p. Albert Vyskočil, náboženství vyučoval na škole zdejší a expos. ve Slavětíně důstojný pan farář z Borové, Frant. Moravec; ženským ručním pracím do 1. listopadu sl. M. Bednářová, výpomoc uč. z. r. prací.
Zdravotní stav žactva byl celkem uspokojivý, vyskytl se sice nějaký případ planých neštovic, ale nerozšířil se. Přeočkování dítek školních provedl obvodní lékař z České Bělé, p. Jos. Šlesinger, přeočkováno celkem 45 dítek.
Dne 17. září 1909 zemřela po delší chorobě slečna Milada Bažantová, industriální učitelka zdejší, trávivší dovolenou od 1. ledna 1909 u své paní matky v Litomyšli; pohřeb její konal se dne 19. září v Litomyšli na tamním hřbitově.Dne 11. prosince 1909 navštívil školu zdejší nový c. kr. okr. inspektor šk. p. Jos. Zeman s panem c. kr. okres. lékařem Jos. Lhotou. Přítomen byl kreslení ve III. třídě, v II. tř. opravě úkolů slohových, prohlédl a podepsal úřední knihy, některé sešity.
Ve školním roce 1910 zasazena dvě nová okna ve třídě II. nákladem 50 korun.
Dne 28. 10. došel dekret ze dne 21. října pro slečnu Marii Bednářovou, výpomocnou učitelku ručních prací.
Dne 11. listopadu sňali z věže školní zvon a zavěsili jej na kůlnu hasičskou.

Rok 1910

Dne 26. února vzdal se zdejší zat. uč. II. tř., p. Albert Vyskočil, pro stálou chorobu žaludku a žloutenku, místa svého a odejel k rodičům na Kr. Vinohrady na léčení.
Dne 3. března 1910 ke službě se přihlásil zatím. uč. II. tř. p. Karel Biskup.
Povětrnost zimní byla celkem mírná, vánoce byly skoro zelené, byl strach o led, několik mrazů konečně led upravilo, město Praha zakoupilo led z Jordánu, smlouva uzavřena na 12 let. Koncem měs. února sníh se ztratil, nastalo mírné počasí, cesty rychle vysýchaly, v zahradě šk. pracováno již. 7. března a 13. března ve Slavětíně jednotlivci jaré žito i ječmen seli.
Masopust roku 1910 velice byl krátký, popeleční středa byla již 9. února a svátky velikonoční dne 27. 3., svátek Panny Marie, připadající na den 25. 3., padl na veliký pátek; po oznámení c. kr. okr. rady šk. slaven dne 4. dubna v pondělí.
Dne 18. dubna došly vyřízené žádosti za úlevu v docházce školní v době letní. Hlásilo se o ni 20 dítek ze školy zdejší a 2 dítky z expos. slavět. Obdrželo ji 10 chlapců a 9 dívek; 5 chl. a 2 dívky bylo odmítnuto; ze Slavětína ji obdržely obě dítky.
Dne 20. června o 1 ½ h. odpoledne z neznámé příčiny vyšel oheň ve stodole, patřící J. Stránskému, rolníku ve Slavětíně č. 33, na místo požáru dostavilo se 6 okolních sborů dobrov. hasičů, jimž podařilo se oheň omeziti.
Ke konci šk. roku zapsáno v Oudoleni celkem 149 dítek, a to 69 chlapců a 80 dívek. Ve Slavětíně ku konci roku sepsáno 38 dítek.
Školní rok zakončen dne 15. července slavnou mší svatou v kapli farního domu v Borové, protože kostelní vnitřek se opravoval; po mši svaté zazpívali přítomní hymnu národů rakouských.
Po nařízení c. kr. okresní rady šk. ze dne 1. října 1910 vykonána dne 3. října skrovná slavnost školní, vztahující se ku dvěma památným dnům pro říši naši; a to dne 18. srpna a 4. října. V obou těch dnech národové rakouští radovali se z vysokého věku Jeho Apošt. Veličenstva, jehož Všemohoucí našemu nejmilostivějšímu císaři byl popřál. Správce školy v krátkém proslovu připomenul žactvu význam a důležitost dnů těch pro všechny národy říše rakouské a sousední státy vůbec; vylíčil některé blahodárné změny za vlády Jeho Veličenstva, pokrok ve vzdělání a školství vůbec, vybídl žactvo ku pilnému chození do školy za mladosti, v dospělém pak věku ku plnění a zachovávání daných zákonů. Po té zapěly dítky 4 sloky rakouské hymny; slavnosti kostelní dne 4. října konané, dítky účastniti se nemohly pro deštivé počasí a množství vody v potoce u borovských pozemků. Na paměť oněch slavnostních dnů zasazeny byly dvě lípy nedaleko tělocvičny za účastenství šk. dítek.
Zdravotní stav žactva nebyl celkem uspokojivý, v měsíci říjnu roznemohlo se několik dětí na spalničky a na spálu, rodiče však toho neprozradili až po uzdravení, v měsíci prosinci objevil se opět u menších dítek černý kašel, návštěva školy tím trpěla. Dvě dívky, Marie Ondráčková z II. tř. a Adolfina Janáčková z III. tř. churavěly dlouhý čas; Adolf. Janáčková dne 24. července chorobě své podlehla, pochována byla dne 26. července.
Sbírky kabinetní rozmoženy telegrafem zvonkovým, telegrafním klíčem, článkem Grenetovým, tepnovým kladívkem, chromovou solí, isolovaným drátem a kleštičkami.
Výnosem c. kr. okres. hejtmanství ustanoven řídící učitel sčítacím komisařem pro sčítání lidu dle stavu 31. prosince 1910, jehož výsledek je tento: obydlených stavení napočteno 104, popisných archů vyplněno 109, obyvatelů napočteno 742, 364 mužsk. a 378 žensk. pohlaví; počet kleslo o 10 a to tím, že na podzim jich odešlo několik do skláren a 2 se odstěhovali do borovských čísel.

Rok 1911

Dne 18. ledna 1911 obdržel správce školy cestou c. kr. okresní rady školní od Zemědělské rady pro království České čestný diplom za udržování pořádku ve šk. zahradě.
Dne 1. dubna 1911 zasazeno za přítomnosti dítek školních a učitelů na návsi 16 stromů a stromořadí vypraveno 9 stromy.
Dne 1. května 1911 provedena obecní volba. Za I. sbor zvoleni: Karel Martínek, Fr. Musil, Jos. Benák, Frt. Holas; za II. sbor Jan Tonar, Jos. Štefáček, Frant. Kubát, K. Musil; za III. sbor Jos. Sláma, Frant. Plíhal, Jos. Hájek a Jan Brabec. Za starostu zvolen K. Martínek, za I. radního Fr. Holas, za II. K. Musil, za III. Frt. Plíhal.
Povětrnost podzimní i letní r. 1910 byla pro hospodáře velmi úporná, stále vlhké a deštivé počasí práce prodlužovalo, plodiny zelí a brambory dobývaly se úkradkem, ku konci října teprve bylo několik dní lepších. Sv. Martin přijel na bílém koni, dostavily se s ním četné a dosti citelné mrazíky. Měsíc prosinec byl od 8. – 15. tak mírný, že dítky bosy do školy chodily, v polích se pracovalo, na velkostatcích se brambory dobíraly; dne 13. pros. se pracovalo ve šk. zahradě.
Povětrnost jarní 1911 byla vlhká, pršelo dosti často, trávy všude bylo plno, ale po 16. květnu pršelo už zřídka, dostavila se velká vedra, trávníky vyprahly, byl namnoze nedostatek vody v rybnících i řekách, obilí předčasně dozrávalo, žně byly ve zdejší krajině o 3 neděle dříve; tráva na náspech železničních suchá jiskrami ze stroje se snadno zapalovala.
Dne 25. září zemřel ve Žďáře na Moravě tamní farář, dp. p. František Černohorský, bývalý kaplan borovský a zároveň katecheta školy zdejší.
Dne 2. prosince vykonána tichá slavnost školní „dětský den“; žáci sešli se ve třídě III. a zde odbývala se zmíněná slavnost tímto pořadem: 1. Kde domov můj, 2. Přednes básní žáků expos. slavětínské, 3. Směs písní pro třídu II., 4. O české zemské komisi pro péči o mládež promluvil správce školy, 5. Směs písní pro třídu III. 6. Přednes básní žáků 3. tř., 7. Hymna národů rakouských; na to rozdány letáky o České zemské komisi.
Sbírka dětská ve prospěch „České komise“ vynesla 3 K 4 h, dar místní rady školní a správce školy 12 K, peníze ty byly rozděleny stejně mezi zemskou a okresní komisi.
V roce 1911 vstaveno v obci zdejší 3 nová čísla domovní a to č. 85 patřící manželům Ondráčkovým, č. 86 Anně Hejkalové, manželce Vincence Hejkala, tkalce a č. 87 patřící Josefe Holasové, manželce Josefa Holase, kovářského pomocníka, v č. 37 proměněna stodola v obydelní stavení pod číslem popisným 38, majitelem Josef Kavka, tkadlec.

Rok 1912

Dne 30. března 1912 za účasti třídních učitelů žáci II. a III. třídy zasadili na návsi 14 divokých stromů.
Dne 6. dubna zaslala c. kr. okresní rada školní vyřízené žádosti za úlevu v docházce školní; za úlevu žádalo v Oudoleni 17 dítek a ze Slavětína 5 dítek; výnosem c. kr. okresní rady školní ze dne 30. 3. udělena byla úleva 12 dítkám z Oudoleně a 3 ze Slavětína; 5 z Oudoleně a ze Slavětína 2 byly odmrštěny; úleva náleží ve 14 půldnech jarní práce, 14 půldnech v senoseči a 20 půldnech práce podzimní.
Dne 17. dubna na sv. Rudolfa chystalo se obyvatelstvo obdivovati se pravidelným cestám a objevení se těles nebeských na vyměřené jim dráze. Bylo oznámeno veřejnými listy, že toho dne o 12. hod. a 7. minutách poledních má býti zatmění slunce a trvati má přes dvě hodiny. Ranní jasná obloha slibovala hvězdářům a divákům požitek neobyčejný. V danou dobu skutečně začínalo zatmění světla i tepla slunečního ubývalo. Lidé i děti školní ozbrojeni začazeným sklem dívali se k oboze a obdivovali nevídané přítmí v době polední; když dostoupilo zatmění stupně nevyššího klesla i teplota tak citelně, že dítky, lehko oblečené a bosé, utíkaly do třídy. Zvířata dívala se také s podivem, pes některý se díval k obloze, jiný vyl, slepice na kohoutovo volání utíkaly se k němu do ochrany. Rázem dané hodiny zatmění minulo a sluneční teplo i světlo opět se vrátilo.
Dne 1. května navštívil školu zdejší pan c. kr. okresní inspektor školní; byl přítomen počtům, čtení a přednášení básniček v I. třídě; ve III. třídě mluvnici, zeměpisu, výkladu přísloví, zpěvu, prohlédl výkresy, úložné sešity, písanky, denníky; ve II. třídě výkresy, podepsal úřední knihy, v krátké poradě udělil jednotlivým pánům method.-didaktické pokynutí, projevil náhled o postupu diktátu a kreslení, přimlouval se za opatření kružítek a větší dotaci pro chudé žactvo od místní rady školní, připomenul, že v diktátech nemusí se úprava klassifikovati, kreslení ve třídě třetí střídejž se s kreslením geometr.
Dne 9. července provedl přeočkování 26 dítek školních pan obvodní lékař M. U. Dr. Jos. Šlesinger z České Bělé; ve Slavětíně pan obvodní lékař z Krucemburku M. U. Dr. Jaroslav Raymann u 31 dítek tamní expozitury. Zdravotní stav žactva byl uspokojivý, epidemie nebylo; dvě dítky Karel Sláma a Julie Vavroušková k dobrozdání lékařovu delší dobu školy nenavštěvovaly, K. Sláma dne 16. srpna chorobě své podlehl.
Dne 14. července v neděli dle unesení sboru učitelského dne 1. července uspořádána výstavka z kreslení dítek III. třídy zdejší, o ženských ručních prací žákyň školy zdejší a expositury. Návštěva dívajících se byla slušná, výstavu navštívil také starosta okresu a zemský poslanec Jos. Adam, práce dítek se mu líbily, jakož i úprava šk. zahrady.
Ve školním roce zapsáno úhrnem v Oudoleni 161 dítko, a to 77 chlapců a 84 dívky, ve Slavětíně zapsáno 58 dítek, 31 chlapců a 27 dívek.
Dne 17. září 1912 oznámeno c. kr. okresní radě školní, že ve Slavětíně onemocnělo 10 dítek dusivým kašlem.
Dne 2. prosince po příkladu jiných konána sbírka ve prospěch komise pro ochranu opuštěné a zanedbané mládeže, která přispěním sboru uč. vynesla 8 korun, 8 korun dala místní rada školní; správa školy zaslala osm korun do Prahy a osm korun do Chotěboře. Pan kaplan Langner přispěl 3 korunami; zaslala tedy správa školy doplatek od místní rady školní 1 koruny 50 hal. do Prahy a tolikéž do Chotěboře.

Rok 1913

Dne 19. dubna 1913 slavena na všech školách, podřízených c. kr. ministerstvu kultu a vyučování dvěstěletá památka vydání pragmatické sankce, jednoho z nejdůležitějších zákonů rakouskouherského soustátí, která se právem prohlašuje za uhelný kámen stavby celého mocnářství. I na škole zdejší třídní učitel III. třídy, jakož i učitel expozitury slavětínské vyložili žactvu důležitost jmenovaného zákona; zapěním hymny národů rakouských jakož i hymny národa českého byla vzpomínka památného dne skončena; odpoledne na to na návsi za přítomnosti žactva a třídních učitelů zasázeno 21 stromů.
Dne 2. května přeočkováno 20 dítek školních od p. dr. Jos. Šlesingra, obvodního lékaře z Čes. Bělé, jmenovaný pán byl dne 15. června obecním zastupitelstvem v Chotěboři zvolen za tamního městského a školního lékaře; místo nové nastoupil dne 1. června.
Dne 3. října došlo od c. kr. okresní rady školní svolení, dle něhož zmocněna správa školy vydati propouštěcí vysvědčení před dokonaným 14. rokem věku: Františku Sobotkovi, Růženě Kubátové, Růženě Kamarádové, Marii Kremlíkové, vesměs žákům 3. třídy školy zdejší.
Dne 12. října konala místní rada šk. schůzi v níž jako za odpověď na přípis c. kr. okresní rady školní ze dne 4. září usnesla se na provedení stavby školy, v níž by se v roce šk. 1915-16 vyučovati mělo; zároveň osvobodila od školného 27 dítek.
Dne 31. října došlo oznámení od c. kr. okresní rady školní, že kdykoli připadne Památka dušiček na neděli, světí se den ten v pondělí s celodenní prázdninou.

Rok 1914

Dne 18. dubna 1914 v sobotu po první hodině odpoledního vyučování zasadila správa školy za součinnosti žactva na návsi 28 stromů; 6 topolů balsamových, 5 jasanů, 13 javorů a 4 lípy velkolisté.
V Okresním úř. listě oznamuje c. k. okresní rada šk. výnos c. k. ministeria kultu a vyučování ze dne 20. dubna 1914, dle něhož ženské síly učitelské na školách obecných a měšťanských působící definitivně v postavení řídících i když jsou stavu svobodného v úředním styku oslovovány byly paní.
Dne 4. července 1914 o 9. hodině ranní v kostele borovském konány smuteční služby boží za zvěčnělého pana arcivévodu Frant. Ferdinanda a jeho choť Žofii, vévodkyni z Hohenbergu.
Dne 13. července žáci expositury slavětínské vykonali po třetí sv. zpověď a sv. přijímání; téhož dne odpoledne žáci 2. – 3. třídy školy zdejší za vedení učitele p. Ervina Kováře, podnikli vycházku k Žižkovu pomníku u Šenfelda.
Dne 24. listopadu oznámeno c. k. okresní radě školní, že při konaném třídění vojska odvedeni byli pánové učitelé Frant. Janáček a Lad. Koutný.
Dne 14. prosince zasláno Pomocnému válečnému úřadu u c. kr. ministeria války ve Vídni 16 párů nátepniček a 1 ½ kg cupaniny pro vojíny; jmenované předměty urobily dívky při vyučování ženským pracem ručním.

Rok 1915

Od 1. ledna 1915 splácelo skorem všechno učitelstvo šk. okresu zdejšího měsíčně 1 % svého základního služného ve prospěch učitelských sirotků a okresní úřadovny válečné.
Dne 15. ledna c. kr. okresní rada školní podává návod na hotovení papírových podešvů, ponožek pro vojíny v poli; jmenovaných podešvů zhotovily dívky školy zdejší a expositury slavětínské 600 párů a odeslaly je pomocnému válečnému úřadu do Vídně.
Dne 26. ledna zaslala c. kr. okresní rada školní letáček: Upozornění ministeria vnitra, týkající se všeobecného šetření; jmenovaný letáček byl dle nařízení dětem přečten, objasněn a nadiktován.
Dne 16. února odešel p. Frant. Janáček, defin. učitel zde učící na expos slavětínské, k vojsku do Kutné Hory.
Dne 27. 2. c. kr. okresní hejtmanství jmenovalo řídícího učitele Hynka Bukovského sčítacím důvěrníkem pro zásoby obilí a výrobků mlýnských v obci zdejší a uděluje jemu potřebnou dovolenou, dne 19. 3. vykonána opětná přehlídka stávajících zásob.
Dne 11. dubna navrátil se p. učitel Frant. Janáček z vojenské nemocnice do Slavětína a oznámil správě školy, že má dovolenou do 9. 5., kde se má dostaviti k superarbitračnímu jednání. Dne 23. dubna došlo od p. učitele oznámení, že při jednání propuštěn a uznán za nepovinného ku dalšímu stavění se.
Dne 25. dubna vykonána Vlastenecká sbírka kovů ve prospěch vojínů – invalidů, zde i na expos. slavětínské, a vynesla úhrnem 1260 kg, kteráž byla zaslána poštou dělostřeleckému skladišti v Hostivicích u Prahy.
Dne 27. dubna za účasti žáků 2. a 3. třídy vysázeno na návsi 14 rozdílných stromů.
Dne 21. května z neznámé příčiny po 11. hodině v noci vypukl oheň v domě č. 74, patřícím Janu Brabcovi, mistru kolařskému, hašení účastnil se místní sbor hasičský a cibotínský; dravému živlu padlo za oběť obydlí i hospodářské stavení; pojištění celkem na 1000 korun.
Dne 14. června oznámila c. kr. okresní rada šk., že dítkám účastnivším se práce jakékoli ve prospěch vojínů bude rozdáván pamětní list; správa školy přihlásila 60 dítek a na úhradu výloh zaslala do Chotěboře 10 korun.

Rok 1916

Ku vyzvání c. kr. okresní rady školní vysázela opět 7. 4. 1916 správa školy na návsi 13 rozdílných stromů, z nichž 4 poblíž šk. tělocvičny na paměť padlých vojínů z obce zdejší.
Od 10. – 17. června provedena nařízená sbírka odpadků vlněných pro účely vojenské; sebráno a odesláno na určené místo 20 kg.
Dne 5. července o půl třetí hodině odpolední po úpalném vedru toho i předešlého dne schylovalo se k bouřce; konečně obloha zachmuřila se tou měrou, že pro tmu nebylo lze psáti, děti se strachem pohlížely k černožlutým mračnům na straně severozápadní; za blesku netrvalo to dlouho, spustil se liják, tu ojediněle potom hustě padaly kroupy. Způsobily dosti škody na měkčích rostlinách polních i zahradních; nejhůře se vedlo řepě, máku, ječmeni a lenu; voda hrnula se proudem silně zkalená; lid po uklidnění vycházel do polí, by se přesvědčil o následcích krupobití.
S povolením c. kr. ministeria vnitra ze dne 25. 7. pořádány obětní dnové od 4. do 8. října na oslavu Jmenin Jeho Veličenstva. Dne 4. října ve středu obětová slavnostní mše svatá v kostele borovském. Toho dne při jasné noci byl mráz, že kachny chodily po ledě, listí jasanové padalo šmahem, ve čtvrtek na to následovala obleva, silný déšť, v pátek bylo ještě tepleji; toho dne rozneseny od dítek školních programy obětních dnů. Sbírka ve Slavětíně vynesla 4 K 30 h, v Oudoleni 6 K 76 h, za odznaky, které zaplatil správce školy utržilo se 6 K; úhrnem 17 K 6 h. Dne 24. října přinesly Pražské Noviny zprávu o výnosu obětních dnů v království Českém; na Prahu a předměstí připadá 435.734 K 77 h a na ostatní 995.440 K 3 h.
Dne 20. října došlo vyzvání o V. válečné půjčce a byla svolána schůze důvěrníků na den 16. 11. do Chotěboře, schůze té účastnila se jako důvěrnice sl. učit. Julie Slaninová; upisování na V. válečnou půjčku počíná 20. listopadu a končilo dne 16. prosince o 12 hodině polední. Veškeru korespondenci obstarávala Učitelská sběrna v Praze, v každém okrese soudním důvěrník okresní, v místě důvěrník místní, tiskopisy k tomu potřebné zařídila živnostenská banka v Praze; v Oudoleni upsáno 2.850 kor., ve Slavětíně 400 kor.

Rok 1917

Dne 27. dubna 1917 konány slavné služby Boží na oslavu Jmenin Jejího Veličenstva císařovny a královny Zitty v chrámu Páně v Borové za účasti dítek celé kollatury; podobně oslaven den Jejího narození dne 9. května.
Dne 4. května ráno bylo zasazeno za účasti žáků 12 rozličných stromů po návsi jako holdovací akt dle nařízení c. kr. okresní rady školní.
Ku konci nelze mlčením pominouti zvláštní povětrnost roku letošního. Starodávné přísloví: Zelené vánoce – bílé velikonoce vyplnilo se; o vánocích byla pověnost mírná, žita se zelenala, teprve po vánocích nastaly mrazy kruté a všude ledu narostlo až 70 cm síly, země promrzla zrovna tak, brambory ve sklepích, krechtách namrzly a od toho jich mnoho shnilo. Přišly velikonoce, o velikém pátku pršelo, a na bílou sobotu a boží hod se silně chumelilo a potom přicházely časté deště až do sv. Jiří; od toho dne deště přestaly, nastalo suché – teplé počasí, půda polní ztvrdla, obilí špatně vzcházelo, málo přisadilo, žita místem utrpěla sněhem, jař zřídla a málo narostla, sena i jetelů bylo málo, teplota vstoupla v červenci až na 38 ºC; žitné žně se urychlily, teprve po nich přišly místní přeháňky, které posilnily vše; nedostatkem vláhy stromy vadly, tráva vyprahla; zelenina zakrněla. Že výnos žní byl zmenšen na polovinu, někde i na třetinu rozumí se samo sebou; ceny všeho denně stoupaly, ovoce bylo málo a také drahé, kg hrušek 3 kor., kg jablek 4 kor., q sena 50 K., q slámy 28 K; přísloví “Do hrobů božích prší, úrodu polní sucho ruší.“ vyplnilo se také.
Dne 3. února 1918 sehráli ochotníci zdejší veselohru: Honba za ženichem, po uhražení výloh, 60 K zasláno c. kr. okresnímu hejtmanství pro České srdce.
Dne 24. 6. konala se schůze místní rady školní a členů obecního zastupitelstva zdejšího a obecního výboru ze Slavětína. Jmenovaná schůze konala se v místnosti II. třídy zdejší; předmětem jednání byla proměna expositury slavětínské ve školu samostatnou. Svolavatelem jejím byl pan c. kr. okresní inspektor školní p. Josef Zeman a zároveň jejím předsedou. Schůzi zahájil o 10 hodině, uvedl v rozhovor zmíněný předmět, vyložil důvody jednání toho, doptával se po náhledech a přáních přítomných a když nikdo ničeho nenamítal, doplnil zápis svůj o věci té, přítomným jej přečetl, kteří jej potom podepsali. Předsedající na to prohlásil schůzi za skončenou. Z Oudoleně byli přítomní: p. Karel Martínek, Frant. Musil, Frant. Plíhal, Jos. Štefáček, Josef Sláma, Hynek Bukovský, říd. učitel. Ze Slavětína: p. Ant. Imramovský a Fr. Horák.

Rok 1918

Dne 18. října 1918 zaslala c. kr. okresní rada školní přípis, jímž správa školy se zmocňuje, by s vědomím místní rady školní vyučování na dobu osmi dnů pro vypuknuvší nakažlivou španělskou chřipku přerušila, oznámení budiž podáno.
Dne 28. října prohlášeno království České za samostatný československý stát zatím pod správou národního výboru; památný den ten oslavován vyzváněním na kostelích, slavnými službami božími a zpěvem národních písní.
Dne 1. listopadu ráno zvoněno opět klekání zvonem na hasičské kůlně, který v době války před requisicí zmizel a přes půl druhého roku byl kdesi uschován.
12. listopadu ve schůzi zemské rady školní oznámil ustanovený předseda její Jan Šindelář, že Národní Výbor udělil vícepraesidentovi Františku Navrátilovi a Otakaru Kalandrovi dovolenou; v téže schůzi dovoleno užívati starých učebnic ve školách obecných i měšťanských; přijat zároveň návrh na zrušení výnosů, jimiž některým učitelům středních škol zastaveny služební požitky, usnesena restituce všech vyloučených žáků za doby válečné pro přečiny proti bývalé státní a válečné moci, zrušena revise žákovských knihoven, zrušena výluka zpěvníku pro střední a obecné školy, zrušen zákaz zapovězených písní, otevřeny žákovské knihovny na všech školách, z důvodů zdravotnických zrušeny přípravy ku vojenské službě na školách středních, určeny podmínky, za jakých lze užívati dosud knih stávajících, zrušena zápověď účastniti se tělocviku v sokolských kursech, schválen oběžník, svědčící všemu učitelstvu, týkající se ochrany památek a podpory všech snah konservátorů i pedagogického musea. Správy škol upozorněny na první zákon Národního Výboru, dle něhož zůstávají v platnosti všechny dosavadní osnovy, učebné předměty, jakož i všechna dosavadní zařízení školská.
Dne 7. prosince svolány po zemi České okresní porady učitelské, aby učitelstvo složilo slib věrnosti republice od rukou předsedy, by vykonalo volbu zástupců učitelstva do okresní rady školní a delegátů do zemské porady učitelské.
Dne 15. a 16. prosince oslavován příchod a návrat Tomáše Masaryka, presidenta země České; nádražní budovy a města, kudy cesta jeho vedla, byly ozdobeny prapory v národních barvách.

Rok 1919

Dle nařízení ministerstva financí prováděl se po celé republice československé soupis hotových peněz a předložení jich ku okolkování, které se pro obec zdejší provedlo u berního úřadu v Chotěboři dne 5. března. Při zmíněném soupisu bylo předloženo u obecního úřadu 118 670 K v bankovkách od 1 000 do 10 K. Jednokorunové a dvoukorunové bankovky se nekolkovaly. Při okolkování polovina peněz se majitelům vrátila a polovina se zanesla jako volný vklad u peněžních ústavů a nebylo dovoleno je zatím vybrati až v měs. květnu povoleno dalších 20 % k vybrání; za okolkování bankovek platilo se 1 % za válečné půjčky a pokladniční poukázky placeno 40 h za kus.
Dne 5. května po dopoledním vyučování za účasti žactva zasazeny 2 stromy: lípa Masarykova a Wilsonův jasan; na různých místech na návsi zasazeno 10 stromů.
Do 10. června měly se přihlásiti u berních úřadů všechny vklady, závodní podíly, akcie domácích závodů neb peněžních ústavů za ½ % evidenční poplatek; nepřihlášené ceny propadají státu.
Dne 15. června provedena volba do obecního zastupitelstva dle § 51. Volby účastnily se osoby mužské i ženské u věku v Oudoleni usedlé, voličové rozděleni byli ve 2 strany, stranu sociálně demokratickou a lidovou; sčítáním hlasů po volbě zjistilo se, že strana sociálně demokratická dosáhla 9 mandátů a lidová 6 mandátů.
V prosinci 1919 podal řídící učitel Hynek Bukovský žádost o pensionování s datem 1. února 1920. Působil zde od 1. 9. 1899, ve školní službě od 1. února 1874; v Oudoleni pobyl 20 roků 5 měsíců, celkem vyučoval 46 roků. Jelikož jeho žádosti bylo vyhověno, přestal 31. 1. 1920 vyučovat a odešel na odpočinek do Německého Brodu ve věku 68 let. Ačkoliv si v poslední době často stěžoval, že ho již práce unavuje, přec loučil se se školou velmi těžko.

Rok 1920

Místní školní rada s obecním výborem přišla se s ním rozloučit a za jeho práci mu poděkovat poslední půlden jeho působení ve škole.
Při této příležitosti věnoval 108 svazků zábavných i poučných knih do lidové knižnice.
K jeho chvále ještě dlužno poznamenat, že každoročně vysazoval se školní mládeží různé stromky ze školní zahrady. Že jsou dosud ve vsi mnohá místa prázdná, zaviněno jednak malým porozuměním občanstva, místy pak špatnou, vlhkou půdou.
Ve školní zahrádce pěstoval s velikou oblibou tulipány, takže v posledním roce docílil přes 2.000 sazenic různých druhů.
Při jeho odchodu na odpočinek nelze přejíti mlčením historii stavby školy (vlastní historii o přípravných jed-náních k započetí nové školní budovy). Jak je možno se dočísti, jednalo se ve zdejší obci již často o novostavbě školy, vždy však bez výsledků.
Jmenovaný ř. uč. sic taky působil na místní školní radu, aby se rozhodla ke stavbě, nepočínal si však dost energicky, což místní školní radě jen lahodilo. Všecka její radost však se změnila během války v zármutek, jelikož dobře vidí, že dnes sebemenší oprava staré školy bude nákladnější, než by byla požadovala novostavba. Přitom dlužno vzíti v ochranu p. Bukovského, když občanstvo tvrdí, že on je vinen odkladem stavby. Největší vina leží nejen v m. š. radě, nýbrž ve všech občanech. Stálými odklady potrestali sami sebe i své děti.
V lednu 1920 zavlekli do zdejší obce potulní cikáni pravé neštovice. Vyskytlo se tu celkem 8 případů, z nichž 2 skončily smrtí (Imramovský z č. 95 a 2letý chlapec K. Kremlíka z č. 72). Teprve 16. dubna bylo okr. lékařem zjištěno, že možno nákazu neštovičnou pokládat za zaniklou. Přes to, že staly se tu 2 případy úmrtí následkem neštovic, jevili zdejší lidé úžasnou lhostejnost a naprostou neopatrnost. Ačkoliv lékař několikrát dal vyhlásit, že bude očkovati bezplatně každého, nepřišel téměř nikdo. Teprve povinné očkování s nimi hnulo. Z toho je patrno, že mnohým venkovanům jsou hygienická pravidla a příslušná opatření stále něčím zbytečným a nepohodlným.
Dne 3. března o 6. hodině ranní vypukl požár u Zvolánků č. 30 (u „Štěpánů“). Štěstím pro obec bylo, že bylo bezvětří. Úsilím hasičů se podařilo oheň omeziti jen na zmíněnou chalupu. Požár prý vznikl následkem neo-patrného zacházení s petrolejovou lampou v chlévě.
Místní školní dozorce František Zvolánek navštívil zdejší školu 3x.
Pan M.U.Dr. Záruba, obvodní lékař z České Bělé očkoval zdejší žactvo v měs. lednu. Kteří nebyli v tom měsíci přeočkováni, nebo neměli neštovice ujaty, všechny očkoval při všeobecném očkování v měs. květnu.
Pan okr. lékař M.U.Dr. Rubal prohlédl zdejší školu v měsíci dubnu. Projevil úžas nad schátralostí šk. budovy.
Šk. r. 1919/1920 byl zakončen 30. 6. 1920 školní slavností, při níž p. správce školy promluvil o významu M. Jana Husa. Žáci zapěli některé národní písně a deklamovali básně. Hymnou „Kde domov můj“ domácí slavnost skončena.
Žactvu pak vydány zprávy s případným poučením třídních učitelů.
Školní docházka v Oudoleni byla: půldní vůbec...34.629, půldní nezamešk...27.262 = 78,73 %, půldní zamešk. oml...6.581 = 19 %, půldní zamešk. neoml...786 = 2,27 %. Školní docházka ve Slavětíně: půldní vůbec...17.360, půldní nezamešk...13.380 = 78,23 %, půldní zamešk. oml...3.392 = 18,96 %, půldní zamešk. neoml...588 = 2,81 %. V Oudoleni zlepšena proti loňsku o 8,38 %, ve Slavětíně o 21,38 %.
Stále jeví se malé pochopení pro školu. Mnozí rodiče (v pravém slova smyslu) své děti vykořisťují. Pranic se neohlížejí, že při síťkování zakrňují tělesně i duševně, jen když vydělají hodně peněz.
Mnoho práce a námahy nás učitelé ještě čeká, než dočkáme se pravého ocenění své práce a pravého pochopení školské výchovy.
Při všech obtížích, kterými ztěžují nám nerozumní lidé naši nevděčnou, ale záslužnou činnost, musí nás síliti jednak láska k učitelskému stavu, jednak nezlomná vůle našeho prezidenta i jiných vynikajících lidí.
Všichni třídní učitelé shledali průměrný prospěch žactva velmi nízkým. Doba válečná dolehla krutě i v ohledu výchovy školní mládeže na zdejší obec. Polodenním vyučováním a stálým střídáním učitelstva odvyklo žactvo pravidelné docházce školní a pozbylo mnoho na chuti k učení a na zájmu pro školu. Dlužno ovšem také konstatovati, že celá řada rodičů vůbec se nesnažila, aby hrozný ten stav byl v poválečné době co nejrychleji odstraněn, naopak dávali i nadále přednost ve válce trpění ba i doporučované výdělečné práci dětské před jich vzděláním.
Sbor učitelský usnesl se proto okres. úřadu školnímu v Chotěboři podati podrobnou zprávu o stavu věci, což mělo za následek, že již 25. září 1920 osobně přesvědčil se o prospěchu žactva okres. školní inspektor p. Rud. Pečka, vykonav inspekci ve všech třídách.
Dne 28. října vykonána byla škol. slavnost na oslavu dvouletého trvání našeho státu s tímto pořadem: 1. Proslov říd. učitele, 2. Nad Tatrou se blýská, 3. Našim osvoboditelům, 4. Teče voda teče, 5. Na výsluní svobody, 6. Oslavná přednáška, 7. Na přední stráži, Kde domov můj, 9. Doslov říd. učitele spojený se sbírkou ve prospěch zem. kom. pro péči o mládež, jež vynesla 45 Kč.
Do místní rady školní byli zvoleni: Za Oudoleň 3 zástupci, za Slavětín 1 zástupce. Z Oudoleně: za stranu soc. demokratickou p. Frant. Samohel, starosta obce a Fran. Zvolánek, domkář v Oudoleni č. 62. Za stranu lidovou p. Karel Zvolánek č. 75. Za Slavětín vyslán p. Fr. Weisshaupt, rolník ve Slavětíně. Za učitelstva vysláni sborem M. Řeřucha, říd. učitel a sl. Julie Slaninová. Při ustavující schůzi zvolen předsedou p. Fr. Samohel, místopředsedou p. Fr. Weisshaupt, za dozor-ce školního zvolen Fr. Zvolánek.

Rok 1921

V měsíci lednu sehrálo žactvo zdejší školy za vedení říd. učitele a p. učitele V. Hada divadelní hru „Nanynka z Týnice“. Výnos 410 Kč věnován na zakoupení čítanek pro chudou mládež školní.
Po několikáté již se opakující epidemie tyfu střevního vyskytla se opět v několika číslech zdejší obce. Krutou nemocí touto postiženy i děti školní z čísla 31 a 61. S politováním zaznamenáno budiž, že z čísla 61 Růžena a Antonín Holasovi v březnu zemřely jakožto jediné oběti nemoci. Pro přísná opatření zdravotní nemoc se nerozšířila a vymizela. Příčiny nemoci však odstraněny nebyly: otevřené studně, nedostatek jich a úplný nedostatek nejprimitivnějších hygienických opatření ve vsi, jakož i naprostá a trestuhodná nevšímavost občanstva k nařízením stanoveným na zabránění šíření a zamezení nemoci epidemické. Na vrub ten padají předčasně ukončené dva životy dětské.
Počátkem roku otevřena byla v Borové koeduk. měšť. škola, do níž počala choditi pouze jedna žákyně Anděla Musilová, dcera Karla Musila, rolníka z Oudoleně čp. 20, z celé školní obce.
Ve dnech 16. až 18. února 1921 provedeno bylo na území naší republiky sčítání lidu. Rozloučili jsme se trvale s nesprávnostmi při sčítání za Rakouska a s pojmem „obcovací řeš“, jímž tvořily se statistiky národů rakouských. Napočtena v Oudoleni ve 108 domech (jeden neobydlený) 131 rodina, všeho obyvatelstva 673. Proti roku 1911, kdy napočteno 742 osob, jest úbytek 69 obyvatelů. Tedy úbytek značný. Ve Slavětíně ve 46 domech 55 rodin s 276 obyvateli. Sčítacím komisařem byl říd. učitel, revisorem v okol. obcích p. učitel Jos. Růžička.
Dne 7. března svoláno žactvo celé školy do III. třídy, kde osvětlen přednáškou p. učitele V. Hada, význam a životní dílo milovaného našeho „tatíčka“ prezid. Masaryka. Děti zapěly vlastenecké písně a přednesly básně oslavné.
Dne 30. dubna 1921 přítomen byl okres. škol. inspektor, p. Rudolf Sečka, vyučování ve všech třídách, přičemž konstatoval zlepšení prospěchu a hlavně docházky školní. Výslovně však protokoloval nevhodnost a úplnou schátralost školních místností i bytu tříd. učitele, hlavně však úpravu záchodů dětských.
V květnu vykonána sbírka ve prospěch Českosl. červ. kříže dvojicemi žáků od domu k domu. Vybráno 250 Kč. Ve třídách prodávány odznaky.
Zaznamenati sluší počasí léta r. 1921. Pro veliká horka, která od léta trvají, vysychají kdekteré prameny a studně, takže jest veliký nedostatek vody zejména ve vesnicích výše položených. Není pamětníka takových tepel. V prázdninách roku 1921 pokryta byla na dolní škole jedna strana střechy novým šindelem, ač usneseno v obec. zastupitelstvu pokrýti celou školu cementovými taškami. Náklad rozpočten okrouhlen na 4.000 Kč.
Nejvýznamnější událostí roku 1921 jest zajisté oslava 100. výročí narození našeho slavného rodáka Karla Havlíčka Borovského v jeho rodišti Borové. Byla to velkolepá slavnost celého kraje Havlíčkova. Pod borovským kostelíčkem sešli se dne 25. července 1921 zástupcové u kolébky velikého novináře, publicisty, politika a člověka českého, sešlo se tisíce lidí prostých z blízka i z dáli, jímž jest památka Havlíčkova nejbližší a pouhé jeho jméno vzbuzuje pýchu. Byla to první ze slavností borovských, která neděla se ve znamení persekuce a pod dozorem bodáků. Byloť to ze všeho nejlepším zadostučiněním Havlíčkovým, že již sté výročí jeho narození slavili jsme ve svobodné vlasti, že památku jeho oslavoval svobodný národ, který on burcoval a kterému „plamenem veselým“ svítil na cestu ke svobodě.
Impozantním byl průvod slavnostní, který dospěl do Borové k 11. hodině dopolední. Vpředu jely alegorické vozy (Husitské vojsko, Komenský loučící se s vlastí, Havlíčkovo loučení, hold pres. Masarykovi), ubíraly se spolky s prapory, Sokolové, skauti, děln. tělocvičné spolky a tisíce lidu a dívek v krojích. O 11. hod. nastal slavnostní tábor lidu před sochou Havlíčkovou, na němž promluvil senátor K. St. Sokol, ministr školství Dr. Šusta, k nohám Havlíčkovým kladeny věnce různých korporací hlavně první věnec věnovaný s. prezidentem, tančen symbolický tanec dívkami chotěbořskými s lipovými haluzemi, zapěny oslavné písně a předneseny básně věnované Havlíčkovi. Chotěbořští gymnasisté sehráli v ulicích borovských „Emigranty“. Když přítmí zahalovalo Borovou rozjížděli se návštěvníci z Borové. Kolika tanulo asi na mysli, jaké myšlenky doprovázely Havlíčka, když pod borovským kostelíčkem odjížděl do neznámé noci?
Dne 28. října vykonána školní slavnost všech dětí školních ve III. třídě ve spojení s oslavou stých narozenin Karla Havlíčka Borovského. Slečna Julie Slaninová pronesla zdařilou přednášku o K. Havlíčkovi, řídící učitel o významu dne. Děti zapěly vlastenecké písně a recitovaly básně nacvičené p. učitelem Jar. Kubínem.
Místní ochotníci sehráli divadlo o K. Havlíčkovi za režie řídícího učitele.
Dne 23. listopadu 1921 pořádala správa školy dětské divadlo „Honza v zakletém zámku“. Ač divadlo bylo velice pěkně secvičeno a účinkující děti sehrály je pěkně, překvapila v celku malá účast občanstva zdejšího, kteří tím dokázali zpětně malou příchylnost ku škole a jejím potřebám, takže čistý výnos obnášel pouze 131 Kč ve prospěch knihovny chudých. Proti tomu však rodiče i zámožnější staví se příkře proti nákupu čítanek a potřeb, kterých by se dalo výtěžkem divadla hojně koupiti.
Během roku vydána důležitá ustanovení a zákonem nařízeno:
a)   Zřízení veřejných obecních knihoven v každé obci. Zdejší obec dala k tomu účelu úhrnem 500 Kč, z čehož zakoupena skříň na knihy a umístěna ve II. třídě zdejší školy. Knihovníkem zvolen správce školy M. Řeřucha. Základem knihovny jest krásný dar pana řídícího učitele Hynka Bukovského, totiž 104 knihy vázané, úplně zachovalé.
b)   Veškeré peněžní sbírky pořádati na školách není na příště dovoleno.
c)   Místnosti školní mají se na příště v roce čistiti 4kráte místo 3kráte.
d) Vánoční prázdniny počínající 23. XII končí 2. I.
e) Ochrana přírody a péče o krásu domoviny.
f)   Zrušení prázdné dny 2. února, 25. března a 8. září.
g) Přerušení vyučování pro nedostatek paliva v zimě.
h) Účast mládeže při tělovýchovných cvičeních se doporučuje.

Rok 1922

Dne 23. července 1922 po parném dni dostavila se bouře asi o 9. hodině večer; úplně se setmělo a spustil se silný déšť, který k 10. hodině proměnil se v pravý příval. Brzy potůček tekoucí vsí změněn v dravou řeku, která mžikem naplnila rybník, který přetékal po celé hrázi tvoře jednu hladinu kolem mlýna. S největším napětím podařilo se strhnout splav, jinak mlýn by byl býval úplně zaplaven snad i stržen. I škole hrozila zátopa. Mnohé věci byly lidem i ze dvorů vyplaveny, úvozové cesty strhány, prsť s polí i s plodinami smetena.
Dne 15. srpna nastala opět k večeru hrozná bouře, která sic nezanechala po sobě škod v naší vsi, za to v okolí způsobila mnoho škod, hlavně tím, že provázena byla vichřicí, která kácela stoleté stromy (od Zámku Žďáru do Žďáru 10 lip), brala střechy a smetla posečené obilí s polí. Na mnoha místech bylo zapáleno bleskem. Zde uhodilo třikráte do stromů.
Ve školním roce 1922 – 1923 až do konce měsíce dubna byl zdravotní stav žactva uspokojivý. V posledních dubnových dnech rozšířila se však v Oudoleni mezi dětmi chřipka, která jevila v některých případech dosti vážný průběh. Děti stiženy byly silným a častým krvácením z nosu a mdlobami. Průběh nemoci trval 2 až 5 dní, ojediněle i déle. Nemocno bylo na celé škole 61 dítě. Případ úmrtí však nenastal. Z učitelstva delší nemocí neutrpěl nikdo.
Dne 6. října navštívil školu zdejší p. inspektor Rudolf Sečka, aby zjistil, kterak zameškávají děti v bramborách. Dále navštívil školu dne 7. února 1923. Prohlédl všechny třídy, byl přítomen při vyučování u všech třídních učitelů, prohlédl úřední knihy a písemná práce žáků. Shledal prospěch žactva dobrým. Po inspekci uvedl v rozhovoru vše, co shledal při inspekci. Zdůraznil hlavně naprostou nevhodnost všech školních budov a z toho plynoucích nedostatků ve smyslu hygienickém. Při exposituře slavětínské vykonal inspekci 31. 1.

PAMĚTNÍ KNIHA OBECNÉ ŠKOLY V OUDOLENI

Anketa

Náhodné foto

Odkazy

Počasí

Novinky e-mailem